Neobvyklá obchodní anabáze by mohla nést podtitul Do roka a do dne. Loni v září na festivalu v Benátkách viděl Jíra poetickou tragikomedii Luna Papa poprvé; zalíbila se mu a projevil o ni zájem, tím spíš, že od týchž prostředníků už koupil úspěšná díla Prolomit vlny či Rodinná oslava. "Odpověděli mi, že se dohodneme na filmovém trhu v Miláně; tam jsme se sešli, ale chtěli hrozně moc, navíc mi naznačili, že v Česku existují i další uchazeči o tenhle film," líčí distributor. Nevzdal se však a posílal zástupkyni do Curychu další žádosti včetně "slohového cvičení", kde se vyznal ze svého vztahu k filmům i ke Švýcarsku. Ale bez výsledku; blížily se Vánoce...
|
Koprodukční tragikomedie Luna Papa, v Evropě velmi ceněného režiséra Bakhtiara Khudojnazarova, patří podle slov tvůrce do kategorie fantastického realismu. |
Nové dílo pětatřicetiletého Bachtiara Chudajnazarova z Dušanbe, jehož debut Bratan ocenilo pět evropských festivalů a následný Koš ba Koš získal Stříbrného lva v Benátkách plus nominaci na Evropskou filmovou cenu, nevzniklo "doma", ale v koprodukci Ruska, Rakouska a Německa s pomocí nadnárodního fondu Eurimages. A byť děj filmu Luna Papa (rusky Lunnyj papa - Měsíční tatínek) líčí středoasijské poměry, kde opovrhovaná rodina těhotné dívky musí hledat jejího svůdce, v zoufalství pak jakéhokoli ženicha, práva k prodeji tohoto snímku má švýcarská zástupkyně Christa Sarediová, jejíž agentura vyhledává nevšední filmy po celém světě. Právě křestní jméno Sarediové, podobné tamnímu výrazu pro Ježíška (Christkind) Jíru inspirovalo k poslednímu pokusu. "Poslal jsem jí fax nadepsaný Ježíškovi do nebe. Obsah byl asi následující: Milý Ježíšku, celý rok jsem byl moc hodný chlapec, takže bych si k Vánocům zasloužil film Luna Papa. A po svátcích jsem ho měl!" Dodnes Jíra netuší, zda více pomohl jeho rozhovor s režisérem na přehlídce v Rotterdamu, přímluva herečky Anny Geislerová, která prý tvůrce zná, či vánoční prosba: "Ale tolik skopičin jsem kvůli žádnému jinému filmu neudělal!"
|
LUNA PAPA | |
| Režie | Bakhtiar Khudojnazarov |
| Scénář | Bakhtiar Khudojnazarov a Irakli Kwirikadze |
| Kamera | Martin Gschlacht, Dušan Joksimovic, Rostislav Pirumov, Rali Ralchev |
| Hudba | Daler Nasarov |
| Hrají | Chulpan Khamatova, Moritz Bleibtreu, Ato Mukhamedshanov, Polina Raykina, Merab Ninidze, Nikolai Fomenko, Lola Mirzorakhimova |
| Délka | 107 minut |
| Premiéra | 28. září 2000 |
Recenze Mirky Spáčilové:
Komu patří Luna Papa
Nadnárodní koprodukce mívají prazvláštní podoby. Německo-francouzsko-rusko-rakousko-švýcarský film Luna Papa natočil tádžický režisér na rozhraní své vlasti s Uzbekistánem a Kyrgyzstánem; černý folklorní humor ve stylu ruského Svérázu národního lovu však ze slovanské zádumčivosti probudil barvitým chaosem téměř balkánským.
Bizarní mikrosvět, kde lidé míjejí králíky, velbloudy a ovce se stejně samozřejmou všedností jako tanky, samopaly a letadla, má něco z Kusturicova fantaskního rytmu, současně se tu však dějí i lyrické zázraky: tak by možná Fellini točil orientální pohádku.
Rozhoduje zde Boží soud nebo lidový lynč, struktura příběhu přitom čerpá z moderní americké road movie i syndromu válečných veteránů. A třebaže to všechno dohromady vypadá nesmyslně, výsledkem je celistvá, baladická a filmařsky osobitá tragikomedie o lásce, zlobě i přísné logice osudu.
Dostane vás oklikou: jdete s trochou nedůvěry na exotiku pouště a potkáte herectví a la commedia dell'arte. Smějete se vesnickému koloritu a hned v něm zabíjí absurdita. Soucitně přejete svatbu těhotné, všemi opovrhované naivce, byť i s nepravým otcem ještě nenarozeného dítěte, které celý příběh "vypráví" - jenže groteskně reálný úder shůry hned připomíná, že pozemské happy endy neexistují, pokud si netroufneme přizvat do hry fantazii, třebas v trošku melodramatickém balení.
Zbývá jen rozhodnout, co jsme vlastně viděli. Byla to panevropská "velká" koprodukce, anebo "malý" film Bachtiara Chudojnazarova?
 Luna Papa - 1 |
 Luna Papa - 2 |
 Luna Papa - 3 |
 Luna Papa - 4 |
 Luna Papa - 5 |
