RECENZE: Farna zpívá skvěle, kapela jí hraje, ale chybí silné písničky

Na záznamu akustického koncertu Ewy Farné, který vychází v rámci série G2 Acoustic Stage televize Óčko, je největší slabinou její repertoár.

Ewa Farna - Český slavík 2009 | foto: Petr Jirkl pro iDNES.cz

Přestože se hned v úvodu záznamu akustického koncertu Ewa Farna divákům omlouvá za případné chyby, protože ještě nemá zažitý materiál z právě odevzdané nové desky, nejde o zásadní problém nahrávky.

Občas na ní sem tam něco ujede, neladí nebo nesedne úplně přesně, ale to je kouzlo živých koncertů. Farna dokazuje, že tuto pro popové zpěvačky náročnou disciplínu zvládá. I mimo přirozený svět televizních kamer a pozlátka dovede být na scéně autentická, uvolněná a komunikativní.

Pomáhá jí, že má kapelu, o kterou se může opřít, protože „jí“ to zkrátka hraje, stejně jako Farné zpívá. Větším problémem je, co vlastně hraje a zpívá.

Pobavte kapelu

Živý záznam totiž ještě zvýrazňuje, co ukazuje aktuální album Leporelo, že Farna je zpěvačkou, která přes nesporný talent stále hledá cestu, jak umělecky dorůst.

Bez studiové produkce, popových fíglů a elektronického tlaku zbývají z jejích písniček často velmi ucajdané akustické skici, v nichž se sice může opřít o silný hlas, ale už daleko méně o texty a případné sdělení, které by její písničky měly mít.

G2 Acoustic Stage

55 %

Ewa Farna

Je cítit, že Farna se snažila najít umělečtější polohu, ale chybí jí k tomu obsah. Nezakryjí to ani muzikantsky povedené části, jaké nabízí třeba balada Toužím.

Na sto procent nevyšly ani skladby, které ten potenciál měly. Duet Toxique Girls s hostující Klárou Vytiskovou přes slibný rozjezd skončil v afektu. U prvního záseku Farné Měls mě vůbec rád je patrné, že kapelu vůbec nebaví ho hrát. A zpěvačka mu nepřidává svým diblíkováním. Po skončení záznamu je jasné, proč jej přesto z repertoáru vyhodit nemůže, větší hit zatím přes svůj nesporný talent nemá.