Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropské unii se pevné ceny knih nelíbí, u nás se o ně snažíme

aktualizováno 
Praha -
Ředitel nakladatelství Mladá fronta Vladimír Pistorius se navzdory vývoji v zemích Evropské unie stále nevzdává myšlenky na zavedení pevných cen knih - institutu, který by zajišťoval, že nakladatelé a zejména knihkupci nesmějí nově vyšlé tituly po určitou dobu zlevňovat. Úřadující předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů hodlá přitlačit na to, aby se začlenění paragrafu o pevných cen zvažovalo při novelizaci zákona o neperiodických publikacích. Také tu hodlá na toto téma uspořádat evropský seminář, na jehož organizaci mu předběžně přislíbilo příspěvek i ministerstvo kultury. Zdejší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže úvahy o pevných cenách knih už jednou zamítl, rovněž orgány Evropské unie - kam hodláme vstoupit a s níž musíme mít sladěné zákonodárství proti obdobným obchodním ustanovením tvrdě vystupují. Pistoriovi to nevadí a neleká se ani faktu, že zavedení pevných cen míří - alespoň na první pohled - i proti samému zákazníkovi. Vždyť kdo si občas chvíli nepočká a neobstará nějaký titul s určitým časovým odstupem levněji? Pistorius - který není se svým názorem v nakladatelské obci zdaleka osamocen - však míní, že věc se má přesně naopak. "Z dlouhodobějšího hlediska jsou to právě pevné ceny, jež mohou zákazníka uchránit před diktátem velkých firem, který by s sebou v konečném výsledku nesl chudší knižní nabídku a monopolní cenovou politiku," tvrdí. Bez pevných cen lze podle Pistoria očekávat následující scénář: je prý jen otázkou času, kdy zde vzniknou velké knihkupecké firmy (prvním příkladem může být pražský Dům knihy Jana Kanzelsbergera). Ty mohou prodávat knihy levněji než menší, nezávislí knihkupci, kteří budou vytlačeni z trhu. A s nimi i vyhranění nakladatelé, jejichž produkci nabízeli. V konečné fázi pak dojde k tomu, že velké společnosti zvednou i ceny knih středního proudu, neboť jim už nikdo nebude konkurovat. Pistoriův značně temný výhled se opírá o zahraniční příklady. Například ve Švédsku byly pevné ceny knih zrušeny v roce 1970 a do pěti let klesl počet tamních knihkupectví o čtvrtinu. Ještě k nápadnější koncentraci trhu na několik málo firem došlo po zrušení pevných cen ve Finsku. Ve Francii dokonce jednou odvolanou regulaci po třech letech (v roce 1982) znovu zavedli, neboť řada malých knihkupectví začala mít problémy. Jenže existují i jiné, zdaleka ne tak jednoznačné příklady. Velká Británie pěstovala vzorový institut pevných cen přes sto let - padl až v roce 1995 z rozhodnutí velkých nakladatelských domů. Předpovídaný rozklad trhu se nekonal a například na nedávném frankfurtském veletrhu dotázaní britští nakladatelé přiznali, že se k jejich vlastnímu překvapení stále nic dramatického neděje. Počet vydávaných titulů v Británii meziročně narůstá a ceny knih volně fluktuují nahoru i dolů. Pistorius sice upozorňuje, že ustanovení o pevných cenách knih dnes platí v jedenácti zemích unie - ať již ve formě zákonné normy (Francie, Španělsko), či na základě dohod mezi podnikateli a profesními svazy (Německo, Holandsko, Belgie). Otázka však zní: jak dlouho ještě? Evropská komise před nedávnem znovu potvrdila svůj verdikt z letošního ledna, který už nyní zakazuje regulaci cen knih přes hranice jednotlivých států; tedy například mezi Francií a frankofonní částí Belgie, ale hlavně po celé německé jazykové oblasti - mezi Německem, Rakouskem a Švýcarskem (byť to není členem unie). Záležitost se stala principiální kauzou uvnitř evropských struktur: proti sobě zde stojí pravidlo volné soutěže a argument, že kniha není zboží jako každé jiné, ale také kulturní statek. Němečtí podnikatelé získali na svou stranu nejvyšší politické kruhy - ve prospěch pevných cen se vyslovil kulturní výbor Evropského parlamentu a také rada kulturních ministrů unie. Odpovědí je však ještě tvrdší postoj Evropské komise. Ta nyní hodlá podrobit revizi regulaci cen v jednotlivých zemích - zvláště tam, kde je podchycena právě zákonem.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.