Tehdy byl uveden pouze pro zvané hosty, oficiální premiéru měl až 3. ledna 1930 v Praze. Erotikon je považován za nejvýznamnější film němé éry české kinematografie.
Machatý v něm zpracoval v podstatě banální příběh o milostném vzplanutí naivní venkovské dívky. Punc skandálního snímku mu dal nejen název, ale i fakt, že režisér se ve snímku dotkl do té doby tabuizovaných témat. Nezašel ovšem tak daleko jako později v Extázi, kde nechal diváka spatřit nahou krásku.
Erotikon je průkopnický nejen překročením řady tabu, ale i modernistickou formou. Ceněná byla práce kameramana Václava Vícha, který stál za důmyslnými záběry roztoužených tváří, podmanivým využíváním vizuálních symbolů nebo intenzivním zachycením pocitů a atmosféry.
Snímek zaujal i mezinárodním hereckým obsazením v čele se zkušeným rakouským hercem Olafem Fjordem a slovinskou kráskou Itou Rinou, kterým sekundovaly české hvězdy jako Karel Schleichert a Theodor Pištěk.
Na svou dobu nekonvenční snímek, na jehož námětu s Machatým spolupracoval básník Vítězslav Nezval, byl často cenzurován. V roce 1933 byl poprvé promítán v české a německé ozvučené verzi s hudbou Erna Košťála. V první polovině 90. let minulého století Machatého film v Národním filmovém archivu zrekonstruovali a doplnili o nově objevené záběry.
