Minule zkoušela najít svoji parketu v moderní elektronické taneční hudbě. Tentokrát šla do mnohem originálnějšího pokusu a desku pojala v duchu středoproudého popu první poloviny 60. let, kdy v Británii zářila Cilla Black a Helen Shapiro a svět dobývala bossa-nova a skladatel Burt Bacharach.
Free Me tak silně připomíná desku, kterou před několika týdny vydala bývalá členka Abby Agnetha Fältskogová. Melodie a aranžérské nápady jsou pochopitelně přizpůsobeny dnešní době.
Ale hladivé smyčce tehdejších orchestrů a časté náznaky latinských rytmů přežily zkoušku času a zní velmi módně.
Jedinou výjimkou je hned druhá skladba, která má sice kořeny ve stejné době, ale inspiruje se ostřejším černošským soundem gramofonové firmy Tamla Motown.
Pozornosti doporučujeme zvláště elegantně ušitou píseň Tomorrow, ideální pro nějaké další pokračování Deníku Bridget Jonesové. Mnohem lepší deska, než bychom očekávali. Možná z Emmy bude i zpěvačka
