Elvis Presley: Showbyznys jsem já!

Elvis Presley změnil tvář populární hudby i Ameriky. Žádná hvězda neměla tak oslňující start jako on, nezasáhla celou zemi tak rychle a nepřerostla v cosi tak božsky nebetyčného. Elvis byl hlasem nové poválečné generace, která se drala na výsluní stejně jako její nespoutaný styl života. Místo kultivovaného elegána Franka Sinatry nastoupily nové idoly - rebelové bez příčiny. Byli to James Dean, jenž předčasně zemřel, a mladý Elvis Presley.

B o ž s k ý   E l v i s

Když se Presley objevil na scéně, vydával desky u menší společnosti Sun Records. Její majitel Sam Phillips vycítil v devatenáctiletém mladíkovi obrovský talent, ale neměl dostatek kapitálu a kontaktů, aby Presleymu prošlapal cestu do hvězdné ligy. Jakmile se Presleyho ujal manažer Tom Parker, který si nechal říkat plukovník, události nabraly rychlý spád.

Parker zařídil, že velká gramofonová firma RCA Presleyho od Phillipse koupila za tehdy bezprecedentních 35 tisíc dolarů. Mitch Miller z konkurenční firmy CBS mínil, že „žádný zpěvák není takové částky hoden“. O rok později si rval vlasy. Plukovník Parker žádal pro Elvise naprosto nehorázné honoráře. Jednak z nich měl 25 procent provizi a jednak systematicky budoval mýtus jedinečného Elvise. Věděl, že jedině televize urychlí raketový start rokenrolového krále.

„Televizní show uvidí najednou tolik lidí, že bys pro ně musel koncertovat do konce života,“ připomínal Elvisovi. A ten svému manažerovi věřil, protože oba rozbíhali sled událostí, o kterých se jim nezdálo ani v nejrůžovějších snech. Když Presley v červenci 1954 vystupoval na korbě nákladního auta, tleskal mu hlouček lidí. O necelý rok později se zpěvák poprvé objevil v televizi v programu The Louisiana Hayride a pak už všichni věděli, kdo je to Elvis Presley.

Publikum po Elvisovi šílelo, jeho popularita se hnala jako hurikán a šířila se Amerikou. „Náctileté“ dívky vyváděly tak, že se muzikanti na pódiu neslyšeli. V Jacksonvillu fanynky strhaly zpěvákovi z těla většinu oblečení a Elvis se musel spasit útěkem.

K r á l   n a   p r o d e j

První album Elvise Presleyho, vydané v květnu 1956, si předběžně objednalo 362 tisíc lidí. Do konce roku 1956 Presley prodal deset milionů singlů. Jeho nejúspěšnější singl s písněmi Don’t Be Cruel a Hound Dog si koupilo pět milionů lidí. Presleyho mladí fanoušci měli více peněz než kdysi jejich rodiče. Nová generace začala kupovat gramofonové desky ve velkém a prosadila svůj styl života, do kterého výtečně zapadla Elvisova emotivní hudba.

Elvis neznal bariéry mezi styly ani rasami. A také zbohatl. Žádná hvězda popmusic se nestala tak rychle milionářem jako bývalý řidič náklaďáku z Memphisu v Tennessee. V létě 1956 už Presley vydělával 40 tisíc dolarů týdně, kupoval domy a cadillaky. Vojenskou službu měl teprve před sebou.

Parker udržoval Presleyho kult v chodu. Vstával po páté ráno. Odcházel spát, když měl jistotu, že nikdo nešel na koncert zadarmo nebo dokud nebyla prodána poslední Presleyho fotka. Zpočátku si fanynky kupovaly fotografie tak, že poslaly poštou dolar a pak obdržely zásilku. Manažer byl zavalen dolarovkami a často volal do banky, aby si přijeli s pytli pro peníze. Koncem padesátých let docházel pro Elvise náklaďák dopisů denně, a tak Parker najal dvacet dívek, aby třídily poštu.

H u d b a , f i l m   a   p r a c h y

Parker rychle pochopil, že může vydělat na všem, co je spojeno se jménem Elvise Presleyho. Rozjel prodej licencí a výrobu upomínkových předmětů. Elvisovské pásky, šátky, džíny, rtěnky, sošky nebo kravaty vydělaly již v prvním roce prodeje milion dolarů a živí Presleyho dědice dodnes. Každá další hvězda včetně Beatles opakovala nebo rozvíjela hudební byznys, který zavedli protřelý manažer-plukovník se svým klientem.

„Presley přesně věděl, kam má namířeno, a šel za tím přímočaře,“ vzpomínala Anne Fulchinová, která měla na starosti propagaci nové hvězdy. Presley chtěl být nástupcem Jamese Deana, a tak si přál, aby se prosadil také ve filmu. Manažer ho v tom podporoval, ale z jiného důvodu. Spojení filmu a hudby vytváří největší komerční efekt v showbyznysu. A tak Parker uzavřel smlouvy na tři filmy. Za první zpěvák dostal 100 tisíc dolarů, za druhý o 50 tisíc víc a třetí mu přinesl 200 tisíc dolarů. S dalšími filmy se honoráře zvyšovaly.

Král rokenrolu se však nikdy nestal králem Hollywoodu. Natočením třiatřiceti vesměs slabých filmů se zbytečně rozmělnil. Podle jedné legendy byl Parker ve skutečnosti Andreas van Kuijk, Nizozemec bez americké státní příslušnosti, který nemohl volně cestovat po světě. A tak prý Parker opředl svého klienta množstvím filmových smluv a zaměstnal ho natolik, aby nedošlo k pracovnímu výjezdu za hranice USA. Elvis tak vystupoval jen ve Spojených státech. V Evropě nikdy nekoncertoval.

Mohli bychom připomenout pověsti, podle kterých byla Presleyho smrt fingovaná, aby unavený idol mohl dožít v ústraní. Ale to už se dostáváme do sféry spekulací, které přikrmují jeho legendu. Kdyby Elvis žil, mohl by klidně prohlásit: Showbyznys jsem já. Podle odhadů prodal miliardu desek, kazet nebo cédéček.

Elvis Presley už netáhne? 

Památku krále rokenrolu Elvise Presleyho přijelo uctít do Memphisu v americkém státě Tennessee pětatřicet tisíc lidí. K pětadvacátému výročí Presleyho smrti, připadajícímu na 16. srpna, se jich ovšem očekávalo daleko víc - až sto tisíc.
Centrem vzpomínkových akcí byl tradičně Presleyho Graceland, ve kterém zpěvák skonal patrně na předávkování léky. Před domem, který se proměnil v Presleyho muzeum, se uskutečnilo vzpomínkové shromáždění se svíčkami; fanoušci po celý týden přinášeli květiny, fotografie, vlajky a dárky.
Slavnostnímu koncertu, který zahájila zpěvákova bývalá manželka Priscilla Presleyová, předcházela tradiční soutěž Elvisových dvojníků, kteří tu lépe, tu hůře imitovali rokenrolového krále. Na pódiu hráli mimo jiné členové Presleyho původní doprovodné kapely, kteří doprovázeli Elvisovu postavu zpívající z obrovského promítacího plátna. Presleyho dcera Lisa Marie představila svou píseň věnovanou otci.
Více než dvanáct tisíc lidí si Presleyho připomnělo i v německém Bad Nauheimu, kde Elvis vykonával vojenskou službu v americké posádce v letech 1958 až 1960. V Tokiu uspořádali příznivci koncert nazvaný Elvis navždy v Asii, na němž se sešlo třináct Elvisových napodobitelů z pěti asijských států.
(ČTK, AP)

Elvis Presley.

Elvis Presley.

Elvis Presley.

Elvis Presley.