Tentokrát se to podařilo: Zlatého medvěda předal v sobotu předseda poroty 58. Berlinale producentovi brazilského filmu Elitní četa, který je prvním hraným filmem Josého Padillhy.
Jak se často stává, nestál film o boji elitního policejního oddílu s překupníky drog i se zkorumpovanými jednotkami místní policie na nejvyšších příčkách žebříčku mezinárodní kritiky, ale režisérovi, který v něm využil své dokumentaristické zkušenosti, nelze upřít zručnost. Porota s Costou Gavrasem v čele nejspíše ocenila i to, že je film věnován tématu aktuálnímu nejen v brazilských slumech.
Patrně z důvodu aktuálnosti věnovala i svou Velkou zvláštní cenu – Stříbrného medvěda – dokumentu Standard Operating Procedure, v němž se oscarový režisér Errol Morris vrací k odhalení praktik mučení, které někteří američtí, ale i iráčtí vojáci používali ve věznici Abu Ghraib, přičemž o nich vypovídají jako o něčem zcela normálním.
Pokud by však porota chtěla vybrat dílo, které vysoce převyšovalo po všech stránkách ostatní, byla by musela udělit většinu cen filmu Paula Thomase Andersona Až na krev, který si z Berlína odvezl "jen" Stříbrného medvěda za režii, ale určitě si připíše na své konto několik z osmi Oscarů, na něž je nominován.
Při udělování cen pro nejlepší herce postupovala porota nadobyčejně uváženě, když odměnila Rezu Najieho za mimořádně civilně a přesvědčivě ztvárněnou postavu Karima v sympatickém íránském filmu Vrabčí cvrlikání.
Ocenění Sally Hawkinsové za postavu věčně optimisticky rozesmáté Poppy v komedii Happy-Go-Lucky je jistě zasloužené, nicméně je třeba vnímat je i jako snahu odměnit dílo tak významného tvůrce, jako je Mike Leigh.
Stříbrného medvěda za scénář by si byl možná více zasloužil korejský film Noc a den, ale i čínský film Věříme v lásku patřil nesporně k lepší části soutěže.
Poněkud zvláštní jméno Fernando Eimbcke, jehož film Jezero Tahoa se octl na seznamu cen, bude znít povědomě ctitelům jeho Kachní sezony. Jeho nový film je neméně "jiný" a bez přehánění lze tvrdit, že byl v podstatě jediným osvěžujícím překvapením letošní soutěže Berlinale.
Cena Alfreda Bauera, která je určena dílům "otevírajícím nové perspektivy filmové řeči", je tady na místě a doufejme, že autor s otevíráním perspektiv nepřestane.
