Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Egypt jako civilizace, posedlá životem, psaním i oním světem

  17:06aktualizováno  17:06
Starověký Egypt stále táhne a dá se říct, že neuběhne měsíc, aby se na pultech knihkupectví neobjevila alespoň jedna novinka k tématu. Je pozitivní, že kromě nejrůznějších vyloženě komerčně, ba dokonce šarlatánsky pojatých knih, mezi nimi najdeme i řadu seriózních publikací.

Nenedávno objevený neporušený egyptský sarkofág | foto: Reuters

A neméně pozitivní je i fakt, že kromě překladové literatury se v konkurenci prosazují i domácí autoři, převážně z řad badatelů z pražského Egyptologického ústavu. Nejznámější osobností tohoto oboru je dozajista Miroslav Verner, v jeho stopách ale kráčí i řada dalších vědců, kteří jsou schopni své znalosti předat sdělnou formou i laickému čtenáři.

Na kletby faraonů nevěřím

Miroslav Verner v on-line rozhovoru iDNES.cz

Ať už jde o knihy domácí zahraniční provenience, vždy se jedná o publikace nejen hodnotné obsahově, ale atraktivní i vizuálně, doprovázené desítkami ilustrací, fotografií, map a nákresů - tak, jak si to žádá nejen zajímavost tématu, ale i potřeba co nejlépe zpřístupnit výsledky seriózní vědecké práce široké veřejnosti.

MIROSLAV BÁRTA: Život a smrt ve stínu pyramid (Paseka)
Zástupce střední generace českých egyptologů líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnějšího historického období - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. n. l. Egypťané věřili, že život "na onom světě" je podobný tomu pozemskému, a tak jejich hrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik.

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ a kol.: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů (Libri)
Publikace, na níž se podílelo několik českých egyptoložek a egyptologů (jedním textem přispěla i přední evropská kapacita oboru prof. Claudia Nauerth) uceleně představuje pohřbívání a zádušní představy egyptské civilizace v proměnách času – od samotných počátků jejich vývoje, přes hlavní období faraonské historie (Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římské období) po vyústění v pohřebních praktikách arabských dobyvatelů Egypta. Jednotliví autoři zmiňují nejen hrobky králů a královen, ale i nejvýznamnější pohřebiště vysoce postavených hodnostářů a dalších členů staroegyptské civilizace. Přehledně tak shrnují už 200 let trvající výzkum starého Egypta, v němž od 20. století hraje významnou roli i česká egyptologie.

TOBY WILKINSON: Lidé starého Egypta (Mladá fronta)
Britský egyptolog svou knihu postavil na neobvyklém půdorysu vyprávění příběhů zástupců nejrůznějších vrstev staroegyptské civilizace v průběhu věků. Nevypráví jen o panovnících a vysokých hodnostářích, jak je to v literatuře obvyklé, ale mezi stovkou "portrétů", vzniklých na základě studia historického materiálu, dává prostor i stavitelům pyramid, úředníkům, zemědělcům, chrámovým sluhům či vojákům a dokonce i zločincům. Daří se mu nejen seznámit se se staroegyptskými "dějinami všedního dne", ale také vyvrátit leckteré zavedené polopravdy.

Toby Wilkinson o Kleopatře VII.

Navzdory legendám nebyla Kleopatra nijak krásná, portréty na mincích ji zobrazují s orlím nosem a špičatou bradou. Byla však inteligentní a bystrá a měla v moci tu největší kořist - Egypt. Pro tak ctižádostivého muže, jakým byl Caesar, to musela být neodolatelná kombinace.

AIDAN DODSON: Staroegyptské hieroglyfy (Mladá fronta)
Knížka britského egyptologa se poutavou formou věnuje staroegyptským hieroglyfům v širokém kontextu - tedy také dobovým textům, literatuře a rozluštění hieroglyfů v novodobých dějinách. Dodson s přihlédnutím k nejnovějším výzkumům vysvětluje dosud kontroverzní otázku vzniku písma v Egyptě. Uvádí do základů egyptského jazyka a představuje jednotlivé typy egyptského písma. Představuje náboženské nápisy, zásvětní texty, životopisné a historické nápisy, administrativní texty i záznamy z výprav, vesměs s ilustrativními příklady, historickým a společenským kontextem a překlady. Knihu uzavírá přehled staroegyptských dynastií a panovníků, u jednotlivých jmen je vždy zcela unikátně uvedena i jejich hieroglyfická podoba.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.