„Prostě od hudby chceme, aby byla rozmanitá. Nedokážu si představit, že bychom měli na desce jedenáct punkových písniček. Nebo jedenáct soulových,“ dodává.
Deska je poskládaná jako jeden příběh – od intra po závěrečnou instrumentálku nazvanou P. F., tedy poctu kapele Pink Floyd. „To je čirá floydovina, vzpomínka na desky z burzy a muziku, kterou nás naučili poslouchat tátové,“ přiznává zpěvák a frontman Honza Žampa.
To nejlepší za tři týdny
Album vznikalo v domácím studiu kapely v úplné svobodě a bez veškerých tlaků. „Měli jsme připravených celkem čtyřicet skladeb, devětadvacet jich z výběru vypadlo. Snažili jsme se na desce dramaturgicky říct, co jsou Eddie Stoilow v roce 2016,“ popisuje tvůrčí proces Šmídt.
Jenže absolutní svoboda je v tvůrčím procesu mnohdy ošidná. Deska vznikala průběžně tři roky, ale potom hrozí, že se autoři v tvorbě zbytečně nimrají. „Taky že ano. Nejlepší práci jsme nakonec udělali za poslední tři týdny, když jsme dostali deadline,“ říká Žampa. „Pro nás je zásadní, že nás nikdo neovlivňuje, co se týká zvuku. Což byl i důvod, proč jsme si pořídili vlastní studio. Nechci, aby na naší nahrávce pracoval někdo, kdo půl roku předtím míchal folk,“ dodává Žampa.
Eddie Stoilow desku podpoří na turné, na něž se vydají v říjnu. Křest se bude konat v Praze a Ostravě. „Rozhodli jsme se pro půlroční odsunutí čistě proto, aby posluchači mohli desku nejdřív nasát,“ říká Šmídt.
