Pod českým názvem by sotva kdo odhalil původní Stonehearst Asylum, jak se jmenuje dějiště, či alternativní Eliza Graves – jméno hrdinky, o niž se na půdě blázince přetahují šílení se zdravými.
Zdejší distribuční titul napovídá, že film vyšel z povídky Edgara Allana Poea; zachovává také historické kulisy, jen posunuté o pár desítek roků na konec devatenáctého století, do vánočního času. Takže tu sedí do puntíku všechny žánrové prvky: osamělé sídlo, tma, mlha, zima, tíseň, laboratoř, záhadné zvuky ze sklepa. A samozřejmě kráska v nesnázích, do níž se zamiluje lékařský nováček zjišťující, že ústav řídí vzbouření chovanci a personál vězní v celách.
Na romantickou udičku však snímek láká jen okrajově, hlavní bitva se vede na stěží rozeznatelné hranici šílenství, zvlášť když se ukáže, že vlastní krutostí pacienti jen oplácejí, čemu byli sami vystaveni.
Labužnický nádech jinak tradiční, byť pečlivě vyprávěné látce dodávají Ben Kingsley a Michael Caine v rolích vůdců obou světů, kteří si vychutnávají střet pohledů, vůle, výdrže a bohudíky také humoru tak suše britského, jako by režiséra Brada Andersona, rodáka z amerického Connecticutu, spolu adoptovali.
