Dvořák se orchestru FOK povedl

- Nadcházející velikonoční čas přivádí do koncertních sálů mimo jiné různá zhudebnění středověkého, dodnes úchvatného a bohužel také aktuálního textu o matce naříkající nad smrtí syna. Zatímco v Rudolfinu znělo ve středu oratorium Stabat mater tak, jak ho zkomponoval soudobý skladatel Antonín Tučapský, Smetanova síň slyšela jednu z nejklasičtějších a nejslavnějších verzí. Antonín Dvořák - sám osudem přinucen vyrovnat se se smrtí svých dětí - vytvořil velkolepé a vpravdě očistné dílo, s mnoha nádhernými příležitostmi pro interprety sólových partů, ale i pro sbor a orchestr.

Této příležitosti se chopil především zkušený a pečlivý dirigent Leoš Svárovský, který promyšleně odvažoval výrazovou intenzitu a docílil celistvého, v detailech vypracovaného podání. Český filharmonický sbor Brno neoslňoval sice monumentalitou a dynamickými vrcholy, ale rozhodně zaujal prostou kultivovaností svého projevu. Kvartet sólistů se ocitl zcela ve slovenských rukách a dlužno dodat, že se ukázal jako velmi vyrovnaný: platí to o lyrickém sopránu Henrietty Lednárové, altu Marty Beňačkové, lehkém světlém basu Gustáva Beláčka a zvláště o tenoru Miroslava Dvorského. Mladšímu bratrovi Petra Dvorského se asi jen tak snadno nepodaří vymanit z mediálního stínu svého sourozence, leč umělecky už jej dnes dostihuje, ne-li zastiňuje. Předvedl krásně zvučný, spolehlivě vedený hlas (trochu připomínající Petrův tenor v dobách jeho špičkové kondice) a emotivně působivou interpretaci, která ho řadí k předním tenoristům současnosti. Sólový tenorový výstup Fac me vere tecum flere se v Dvorského podání stal vrcholem celého večera.

Antonín Dvořák: Stabat mater
Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK
Český filharmonický sbor Brno
dirigent	Leoš Svárovský
Smetanova síň Obecního domu, Praha 31. března