Dvě důležité nekomerční galerie jsou zavřené

P r a h a - Od ledna naráží návštěvník Nové síně, asi nejlepšího a nejžádanějšího nekomerčního výstavního prostoru v Praze, na zamčené dveře. Přitom tady vystavovali přední čeští umělci a loni se tu střídali s mezinárodními veličinami, jakými jsou fotograf a režisér snímku Kids Larry Clark či hudebník a výtvarník Brian Eno. K osiřelé Nové síni nedávno přibyla také pražská Galerie bratří Čapků, jejíž program sice neoznačíme pěti hvězdičkami, ale měla svůj stálý okruh příznivců.

Obě zavřené výstavní prostory spojuje fakt, že je spravuje Nadace českého fondu umění coby nástupnická organizace někdejšího Českého fondu výtvarných umění. Konkrétní důvody nefungování jsou ovšem různé. Kurátor Nové síně Karel Babíček na další působení prostě rezignoval. Naproti tomu občanskému sdružení, jež obhospodařovalo Galerii bratří Čapků, dala výpověď sama nadace. "Sdružení v Galerii bratří Čapků nepředkládalo vyúčtování a neplnilo vůči nám své závazky," vysvětluje ředitelka nadace Baběradová. V tuto chvíli nedokáže říci, jak dlouho budou obě galerie zavřené. Situaci totiž komplikuje několik faktorů, s nimiž si nadace podle všeho neví rady a které ukazují na potíže výtvarného provozu nejen v hlavním městě.
V prvé řadě není růžová finanční situace nadace. Letošní výroční zpráva ještě není hotova, ale za rok 1997 skončilo hospodaření hluboko v minusu a audit upozornil na pohledávky, jejichž odpis činil třiadvacet milionů. Jediná činnost na podporu umění, již nadace bez problémů vykazuje, jsou granty pro časopisy, výtvarné dílny a výstavy ve výši tří milionů korun. Nicméně letos je nadace zatím nevypsala. A navíc tento rok končí ochranné lhůty pro nájmy v prostorech, jež slouží kulturním institucím. Tato ochrana se týká většiny nekomerčních galerií spadajících nyní pod nadaci.
Správní rada nadace uspořádala v minulých týdnech dva kulaté stoly na téma aktuální situace a co dál. Vedle Unie výtvarných umělců, Obce architektů a Syndikátu výtvarných umělců se jich zúčastnili i zástupci sdružení, jež se starají o jednotlivé galerie. Stejně jako v Nové síni a Galerii bratří Čapků totiž i v dalších výstavních síních - například v Galerii Václava Špály, Galerii Hollar, v Mánesu či v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem - jsou poměry následující. Nemovitosti, v nichž výstavní síně sídlí, samozřejmě někomu patří. Nadace jedná s těmito vlastníky a současně prostor galerií poskytuje konkrétním provozovatelům: kurátorům a jejich právnickým subjektům, tedy většinou občanským sdružením. Smlouvy uzavřené do konce roku 1999 sice jednotlivým nekomerčním galeriím zaručují nezávislou dramaturgii, ale přenášejí na ně také ekonomickou odpovědnost - a právě tu podle Baběradové nezvládala Galerie bratří Čapků a také v Nové síni, od níž ještě nebyly předány klíče, jsou dluhy za telefon. "Skončil jsem před čtyřmi měsíci a nehodlám se k tomu vracet. Nicméně existují zhruba tři důvody, proč jsem opět jen špeditérem, jenž má umění rád, ale na provoz kolem něj se dívá zvenku," vysvětluje Babíček. "V okamžiku, kdy něco trochu funguje, podmínky pro práci se zhoršují. Nelze zcela soukromě provozovat nekomerční galerii - z grantů od ministerstva kultury jsme loni získali na činnost třicet tisíc. A konečně: program Nové síně začal být tak náročný, že vyžadoval nejen producenta, jímž se cítím být, ale také kurátora. Vytváření takových vazeb mi bralo svobodu. Jako nástupce jsem doporučil sdružení Artlab, v němž působí vedle kurátorů Martina Dostála a Mileny Slavické i umělci. Další rozhodnutí je už věc nadace," uzavírá Babíček.
Nadace chtěla získat pro obě galerie kurátora, jenž by působil do konce letošního roku. Uvažovala dokonce o tom, že by se v Nové síni konaly výstavy plánované v Galerii bratří Čapků, za něž už umělci zaplatili nájem. Jenže takové řešení by vzhledem k rozdílné úrovni obou galerií zlikvidovalo prestiž Nové síně. Vlasta Čiháková-Noshiro, která stojí v čele galerie Mánes a je předsedkyní Asociace výtvarných kritiků a kurátorů, považuje takové přesuny za umělecky nepřijatelné.