Jejich vydání s největší pravděpodobností souvisí s blížící se olympiádou a lze předpokládat, že knih o Číně ať už z toho, či onoho úhlu ještě bude přibývat - nakladatelé by také byli hloupí, kdyby zvýšeného zájmu o tuto rozporuplnou zemi nevyužili.
Historický odkaz a význam čínské civilizace připomíná převážně obrazovou formou kniha britského sinologa Johna Chinneryho Poklady Číny s podtitulem Dědictví tisícileté kultury. Autor postupuje chronologicky od pravěku až do začátku dvacátého století, kdy se uzavřela éra dynastie Čching.
Historický výklad Chinnery prokládá oddíly zabývajícími se konkrétními tématy zejména z umělecké oblasti: malířství, kaligrafií, architekturou atd. Velké množství fotografií s rozšířenými popiskami je nepostradatelnou součástí, ba přímo těžištěm knihy.
To je i případ druhého titulu na podobné téma, velkoformátové publikace Poklady Pekingu italského sinologa Maria Sabattiniho a orientalistky Nicoletty Celli. Zde je obrazová složka možná ještě výraznější, podstatnou část z ní tvoří celostránkové, ale i dvoustránkové fotografie, které důrazem na detail či neobvyklý záběr překračují význam pouhé ilustrace.
Dějiny Pekingu jsou samozřejmě dějinami Číny, zejména pak po posledních sedm set let, kdy byl Peking hlavním městem a sídlem císaře. Sídelnímu Zakázanému městu, které patří k nejpozoruhodnějším architektonickým celkům světa, je také věnována podstatná část knihy.