Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Salman Rushdie ví, že vyprávění udrží v klidu i náruživou dámu

  16:56aktualizováno  16:56
Pod názvem Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí právě vychází nový román Salmana Rushdieho.

Spisovatel Salman Rushdie | foto: Reuters

Historie, jak se nikdy neudála. Historie, jak se děje právě teď. Těmito dvěma ne zrovna ladícími charakteristikami by se dal popsat román Salmana Rushdieho Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (v překladu Barbory Punge Puchalské vydala Paseka).

Kniha začíná zdánlivě jako historický příběh – vypráví totiž o andaluzském filozofovi 12. století Ibn Rušdovi (známém jako Averroes), který prohrává polemiku se starším myslitelem, s Peršanem al-Ghazálím. Zatímco Ibn Rušd se snažil smířit rozum a víru, protože byl zastáncem racionalistického přístupu ke světu, založeného na učení Aristotela, al-Ghazálí byl náboženský myslitel, autor knihy Vyvrácení filozofů. Reputace Ibn Rušda upadá... zato v jeho životě se začnou dít věci.

Fotogalerie

Zamiluje se do něj džinka Dunjá, tedy dáma z nadpozemské říše džinů. A rozhodne se mít s ním početné potomstvo. Stárnoucí filozof neodhalí, že má co do činění s nadpřirozenou bytostí (protože je racionalista). Legendární sexuální náruživosti džinek nestačí, objeví však způsob, jak svou ženu udržet v klidu: vyprávěním příběhů.

Vypráví další a další noc... záhadný titul Rushdieho knihy obsahuje odkaz právě na proslulé pohádkářské dílo Orientu. Tisíc a jedna noc se v Rushdieho knize odehrává v nové podobě. Sám děj knihy se košatí, nastupují nové postavy – například zahradník Geronimo záhadně se vznášející několik centimetrů nad zemí, kreslíř komiksů, který se ocitne v grafickém románu, zázračné dítě, v jehož přítomnosti zkorumpovaným jedincům naskakují hnilobné skvrny... A Rushdie jako nadmíru dovedný vypravěč dokáže udržet všechny vedlejší linie pohromadě, takže vyprávějí o tom, co je hlavní.

Jako dobrodružný film

A co to je? Svár rozumu s vírou? Střet lásky s nepochopením? Srážka historie s oblakem příběhů? Rushdieho kniha to vše uchopuje pomocí mytologické roviny: džinka Dunjá, někdejší žena Ibn Rušda, se po staletích vrací na pozemský svět. Musí vybojovat Válku světů – střet se čtveřicí mocných džinů, kteří stojí na straně zla. Román tady nabírá ještě další polohu: stává se dobrodružným „filmem“ o souboji superhrdinů. Rushdie se ostatně světem populární kultury v knize inspiruje a láskyplně ho zesměšňuje.

Zahradník Geronimo prožije s Dunjou vzkříšení své osudové lásky a zároveň si uvědomí, že i v něm je něco z džina. Patří totiž mezi její dávné potomstvo. Rushdie se kromě jiného mnohokrát dotkne otázky, co jsme my lidé vlastně zač. A zodpovídá ji popisy, co džinové na lidech obdivují: jejich schopnost znovu se vzchopit, stejně jako jejich schopnost lásky... Platí to samozřejmě i naopak: „... pan Geronimo pochopil, že to, co je na džinech zlé a odpudivé, je zrcadlovým odrazem odpudivého a zlého v lidech, že i lidská povaha vykazuje týž nerozum, bezohlednost, vzpurnost, zlovolnost a krutost a že bitva proti džinům je vlastně zpodobněním bitvy v lidském srdci.“ Jak ostatně říká Dunjá svému Ibn Rušdovi, když ho po stovkách let vzbudí v jeho hrobě: „Všechny důležité bitvy jsou v důsledku konflikty mezi láskou a nenávistí, a musíme věřit, že láska je silnější.“ Takže román o lásce? Bezpochyby.

Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí

autor:

nakladatel: Paseka

překlad: Barbora Punge Puchalská

331 stran, 349 Kč

Hodnocení­: 80%

Rushdieho příběhy se rodí jeden z druhého a pohromadě je drží mimo jiné humor. Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí je vnitřně velice veselá kniha, kde smích vyvěrá ze smíření. Se sebou samým i se světem v jeho proměnlivosti. Možná díky tomu, že Rushdie je mistr v práci s nejednoznačností. „Jak jsou dějiny zrádné! Polopravdy, nevědomost, podvodné triky, falešné stopy, přehmaty a lži a někde mezi tím vším skrytá pravda, ve kterou je snadné ztratit víru a oníž je proto snadné říct, že je chimérou.“

Rushdieho román má velmi daleko k proklamacím – přiznává nejednoznačnost, a zároveň říká zcela jasně, která strana je v popisovaném zápolení ta správná. Přestože to vůbec nemusí být jasné a přestože člověk stále znovu prožívá situace, kdy se, řečeno s autorem, „... zdá, že základním principem vesmíru je odbíhání od tématu“. I kdyby, usmívá se Rushdie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Petr Šabach
V 66 letech zemřel spisovatel Petr Šabach, autor předlohy Pelíšků

Ve věku 66 let zemřel Petr Šabach, autor humoristických románů a povídek. Známá je třeba sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl film Pelíšky. Jeho smrt pro...  celý článek

Obálka knihy Saturnin se vrací
Vyjde pokračování Saturnina. Napsal ho politik Miroslav Macek

Politici na penzi mají různé záliby. Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek pokračuje v kariéře spisovatele. Po jeho překladu Shakespearových sonetů sepsal...  celý článek

Jiří Kajínek na autogramiádě v prodejně Knihy Dobrovský (20. září 2017, Praha)
V další knize budu jmenovat, ať mě žalují, řekl Kajínek na autogramiádě

Omilostněný vrah Jiří Kajínek přišel ve středu v 17 hodin do pražského knihkupectví podepisovat svou knihu Můj život bez mříží. „Kdyby byl Kajínek neprůstřelně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.