Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ďurovčík střídá žánry, divadla, města i hotely

  11:20aktualizováno  11:20
Od folkloru až k muzikálovým produkcím se pohybuje slovenský choreograf a režisér Ján Ďurovčík. Muž, jenž obdivuje komediantskou schopnost zahrát Moliera a vzápětí chodit po provaze a plivat oheň, je dobře znám i tuzemskému publiku. Z hostování Bratislavského divadla tanca, z působení v plzeňském Divadle J. K. Tyla a brněnském Národním divadle či z českého nastudování muzikálu Pomáda. Nejnověji se tu prezentuje inscenací Strom: nastudoval ji k padesátému výročí založení souboru S Ľ UK - což je Slovenský ľudový umelecký kolektív - a k vidění bude ode dneška do soboty v Praze na Křižíkově fontáně.
Slovenský choreograf a režisér Ján Ďurovčík

Slovenský choreograf a režisér Ján Ďurovčík | foto: MAFA - Robert Zlatohlávek

"Když se řekne S Ľ UK, každý si představí šestnáct tančících párů, kroje a točící se sukně," poznamenává Ďurovčík - on ovšem dostal pro svou práci radikálně odlišné zadání. "Měl jsem se pokusit o novou divadelní formu, posunout folklor někam dál. Byla to pro mě velká výzva: Jak ho přiblížit širšímu publiku a přitom mu neublížit." Folklorní tvorba pro něj nicméně není ničím neznámým - jako tanečník začínal v souboru Zemplín a později účinkoval dva roky v Lúčnici. Když pak při studiu choreografie na VŠMU získal stipendium v Antverpách, začaly se jeho tvůrčí zájmy ubírat jiným směrem. "Ale pořád se folklorem inspiruji," konstatuje.

Za hlavní téma jubilejního projektu pro S Ľ UK si zvolil strom, neboť stromy pokládá pro Slováky a pro Slovany vůbec za obzvlášť nosné. "Stromy se v předkřesťanském období uctívaly a provázejí nás i v celém našem životě. Jako děti jsme si hráli v jejich korunách, partyzáni se za nimi schovávali, dělají se z nich kolébky a vory, pod stromy jsme se milovali... A mě napadlo, co by tomu všemu strom řekl, kdyby mohl mluvit."

Poetika Stromu se podle Ďurovčíka v některých aspektech blíží postupům používaným ve world music. "Například jednu lidovou píseň zpívá hrdelním hlasem neškolený zpěvák a v doprovodu zazní altový saxofon. Folklorní pohyb nejsou jen zábavné tanečky: když se mu dá divadelní tvar, dají se jím vyjádřit i silné pocity."

Slovenská premiéra získala mírně skandální nádech, neboť proti ní protestovaly babky-demokratky. "V závěru klesá za zvuku mečiarovské hymny Hej, Slováci! strom k zemi a na scéně se objeví stovky lahví," objasňuje choreograf a režisér kontroverzní místo svého díla. Inscenace však u diváků uspěla; obdržela dokonce prestižní slovenské ocenění Křišťálové křídlo.

Pražské premiéře předcházela série zkoušek, neboť Strom se z divadelního sálu dostane do neobvyklého prostoru Křižíkovy fontány. Pečlivě se měřily její rozměry a přenesly se do bratislavské budovy S Ľ UK: tady prý tanečníci běhali po chodbách i kancelářích, aby si ověřili časovou reálnost přesunů mimo scénu. Přípravě vystoupení byl proto netradičně přítomen i Ďurovčík, jenž se prý jinak k hotovým dílům již nevrací. "Neviděl jsem žádnou svou inscenaci, a nesleduji dokonce ani premiéry," tvrdí. "Když už nemůžu říct účinkujícím stop, tak se nemůžu na představení dívat. Popíjím v klubu a pak mě vyvedou na jeviště."

Na kontě má Ján Ďurovčík v devětadvaceti letech úctyhodnou bilanci: působil ve Slovenském národním divadle, bratislavské Nové scéně, v Nitře, Košicích, Brně, Plzni, ve Státní opeře Praha či v H. F. Dancetheatre Amsterdam. Založil soubor moderního tance Torzo a v roce 1997 stál u zrodu Bratislavského divadla tanca, s nímž pracoval až do loňska. Nedávno se po pěti letech vrátil na jeviště coby herec v adaptaci Vianova románu Naplivu na vaše hroby. "Měl jsem za sebou řadu velkoprací, jako bylo Svěcení jara v bratislavském Národním, Žalmová symfonie v Brně a Pomáda v Praze, a potřeboval jsem se pustit do něčeho jiného," vzpomíná. V koprodukci své společnosti J.A.N. a Nové scény nazkoušel inscenaci pro pět účinkujících, která se jmenuje ...na Vaše hroby a v níž se zpívá i tančí, na scéně je bláto a místo divadelního osvětlení se používají jen neony.

U českého publika vešel ve známost především ve spojitosti s muzikálem Pomáda - i když říká, že pro něj osobně to byla hořká zkušenost. "Lidé vydrželi rok a půl bez práce a bez peněz," ohlíží se za tristními podmínkami, kdy se uvedení inscenace stále odsouvalo a měnily se věci smluvně domluvené. "Pomáda byla především výhra lidské víry," zdůrazňuje s respektem k účinkujícím, kteří vytrvali do premiéry.

Nabídkám stálého angažmá zatím Ján Ďurovčík odolává a střídá divadla, města i hotely. A stejně tak putuje od tance k muzikálu a pak zase k opeře či operetě. "Miluji divadlo jako celek se vším, co k němu patří," říká. "Mou hlavní parketou je totální divadlo, kde se všechny prostředky spojí dohromady. Jako třeba v projektu Romeo a Julie, který jsem dělal v Bratislavském divadle tanca, nebo teď ve Vianovi."

Když se Ďurovčíka zeptáte, zda je víc libretistou, tanečníkem, choreografem nebo režisérem, odpoví, že je komediantem. A s podobnou otevřeností vnímá celý divadelní svět. Neodsuzuje žádný žánr a neexistuje pro něj tabu. "Třeba taková tramvaj na scéně Národního divadla - ta může vypadat dobře i špatně - záleží jen na tom, v jakých se použije souvislostech."

Autor:



Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži World Press Photo

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Prestižní fotografická soutěž World Press Photo odhalila nominované snímky v letošním ročníku. Soutěží se v tradičních...



Jóhann Jóhannsson, autor hudby k Teorii všeho, byl nalezen mrtvý

Johann Johannsson se Zlatým glóbem za Teorii všeho

Ve věku 48 let zemřel islandský autor filmové hudby Jóhann Jóhannsson, který dostal oscarové nominace za díla Teorie...

Zemřel hrdina Spartaka či Psycho, který se měl stát Jamesem Bondem

John Gavin ve filmu Psycho

Ve filmu Spartakus hrál Julia Caesara, v thrilleru Psycho přítele hlavní hrdinky Sama. Americký herec John Gavin,...

Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Národní divadlo lákavé výročí sta let Československa promarnilo

Eva Salzmannová ve hře 1914

Pro operu povinnost, pro činohru experiment. Sté výročí vzniku ČSR „odbude“ Národní divadlo novým nastudováním oper...

Je libo komorní muzikál? Předchůdce Rentu prožije krizi třicátníků

Záběr z generální zkoušky muzikálu Tick, tick... boom!

Ač jsou muzikálové počiny Jonathana Larsona ve světě považovány za mainstream, v naší produkci plní spíše roli...

Apollo 11 volá Houston. Z prvního letu na Měsíc vytvořili sonátu

Záběr z projektu Měsíční sonáta č. 11

Měsíční sonáta č. 11. Nezvyklý projekt mapující téměř devětačtyřicet let staré první přistání na Měsíci připravil...

Najdete na iDNES.cz