Vladimír Václavek na Litoměřickém kořenu
Vladimír Václavek a Josef Ostřanský, protagonisté kultovní skupiny Dunaj, jež se rozešla v roce 1998 po předčasné smrti frontmana Jiřího Kolšovského, pak spolu prakticky nestáli na pódiu. Ale jejich pár vzpomínkových písniček, ke kterým je „ukecal“ dramaturg Kořene Michal Hanzl, patřilo pro leckoho k nejsilnějším zážitkům festivalové sezony roku 2014. Glosu k tématu najdete zde.
JednouDunajská vlna Polí 5 2015 |
Václavkovi a Ostřanskému se to společně zase zalíbilo, což je pro ctitele klasické brněnské alternativní scény, jejímiž doslova architekty v rámci různých kapel, ale Dunaje především, oba byli, dobrá zpráva. Zvlášť když posílili o mladou, ovšem velmi šikovnou bubenici Michaelu Antalovou.
Dunajská vlna (obal alba)
Je celkem logické, že pokud takováto kapela má znovu pracovat, musí si dát nejprve zahřívací kolečko po klubech se známým repertoárem. Což samozřejmě v tomto případě není snadné, protože zpívat dunajovské písničky po Kolšovském je prostě ořech k nerozlousknutí. Václavek se samozřejmě snaží být svůj, ale srovnání se neubrání. Na koncertech to je v naprostém pořádku. Ale má smysl zaznamenávat tenhle repertoár na album?
Aby bylo jasno: ty písně, de facto best of starého Dunaje, jsou dodnes úžasné. A i v téhle podobě se dobře hrají. Ale vrcholu už bylo dosaženo. Smyslem existence Dunajské vlny bude nová tvorba.
