Za mě vynikající film. Děkuji, děkuji, děkuji. Jen tak dál.

Pane Králi, proti tomu nic. Ale ti Brňáci asi mluvili hantecem a Slováci slovensky. A ne jako Pražáci, kteří se snaží o ostravštinu....

A Poláci polsky a Maďaři maďarsky! :D

Duklu jsem neviděl. Ale pokud Ostraváky hrají Pražáci, ani ji vidět nechci. I když nejsem Ostravák a prohřešky proti dialektu bych možná nepoznal. Dětství jsem strávil na Slovácku a půl století žiju v Brně. A vím, co je to za hrůzu, když Pražáci hrají Brňáky nebo moravské vinaře. Děs, hrůza a znovu děs a znovu hrůza. Když to poslouchá "rodilý mluvčí", nemůže se už soustředit na nic jiného. Příběh, gesta, kamera, všechno ostatní může být pozlacené, ale vy vnímáte stejně jenom to tahání za uši. Takže Ostraváky, kterým je z Dukly na zvracení byť i jen z tohoto jediného důvodu, úplně chápu.

Pražák něco takového nikdy nepochopí. Snad možná kdyby se někde našel nějaký film, kde by ty Pražáky, vltavskou krev, co Prahu nedají a radši ji zbourají, hráli Franta Kocourek a Rudi Kovanda (dej jim pánhůh věčnou slávu). To bych si fakt vychutnal...

Inu, tehdy tam bylo lidí z Prahy, Brna, nebo ze Slovenska možná víc, než rodilých Ostraváků. Ať už za trest, nebo kvůli výdělku a bytu.

Je pravda, že z hlediska mluvy to byla tragédie, bohužel i z hlediska chování některých postav. V tomto tento film vůbec neodpovídá realitě a spíš se vysmívá těm lidem. Přijde mi to dost smutné...

Film Dukla jsem zatím neviděla, z důvodu absence TV v naší rodině, ale už se těším, až si ho někde časem seženu a podívám se. Nejsem Ostravák, ale celý život žiji v těsné blízkosti, Otec i děda byli horníci, mám spoustu známých, co v dolech ztratili otce, manžela, nebo syna. V jednom okresním městě byl dokonce jeden panelák po neštěstí v dolech nazýván panelák vdov co se Ostravského nářečí týká, je hodně specifické a rozeznatelné, ti co tak mluví, si to ani pořádně neuvědomují a slyší se úplně jinak, možná proto jim to na hercích přišlo přehnané. Kolegyně v práci Ostravačka říká, bylo to hodně autentické, připadalo mi to stejně přehnané, jako když slyším sebe sama z nějaké nahrávky

TV nepotřebujete CT á vse na svých stránkách..já většinu filmů z CT sleduji zde...kdekoliv z pohodlí

No jo, Ostravaci, rypalove. Ti aby nebyli s cimkoliv ceskym nespokojeni.

Nejsem sice Ostravák nýbrž Brňák, ale celé dětství a vlastně ještě i v dospělosti jsem jezdil za babičkou do Ostravy každý rok na prázdniny. Ostravské nářečí mám tudíž také docela v uších a musím říct že mimo Marka Taclíka (který po ostravsky opravdu moc nemluvil) byli všichni velmi dobří. Když mluvila v Dukle 61 Martha Issová bylo to skoro přesně jako bych slyšel mluvit moji již několik let nežijící babičku. A s mluvou jako mluvil Langmajer jsem se v Ostravě také setkal, takže za mě se i pražští herci naučili velmi dobře mluvit po ostravsky.

Nejsem Moravák, a nejsem ani lingvista, ale mám poměrně nadprůměrně citlivý sluch: v mluvené řeči vnímám specifické intonace, fonémy, rytmus, délky samohlásek, a vůbec všechny charakteristické znaky, které tvoří podstatu nějakého dialektu.

Viděl jsem spousty filmů, inscenací a seriálů, kde nemoravští herci napodobovali Moraváky od Valašska přes Hanácko a Brno až po Pálavu, protože jim to nerozumní autoři napsali do scénářů. Výsledky byly téměř bez výjimky smutné - v dobré vůli znásilňovaná moravština obvykle tahala za uši takovou silou, že všechno ostatní šlo stranou. A to nechci ani domýšlet, jak takový zážitek asi cloumal autentickým rodákem.

Ale nenásilnost a samozřejmost, s jakými herci Dukly 61 zacházejí s dialektem, mě fascinovaly. V žádném jiném českém filmu jsem se s ničím podobným nesetkal. Chápu, že lokální borci mohou mít důvod a potřebu řešit chyby, o jejichž výskytu nepochybuji, i když je sám rozpoznat nedovedu. - Pro mě je ovšem rozhodující, že ten dialekt zněl tak přirozeně, že jsem jeho přítomnost po čase úplně přestal vnímat. Jen na mě občas dolehlo, jak Martha Issová ze své "ostravštiny" dokázala dokonce těžit překvapivě silný emotivní potenciál - ne proto, že by se snad o to bůhvíjak vědomě snažila, ale protože jí to nabídla sama síla jejího hereckého talentu.

Možná, že pod dojmem relativně čerstvého zážitku trochu přeháním, ale troufám si tvrdit, že Dukla 61 patří k absolutní špičce naší "porevoluční" kinematografie.

Ale naprosto a dokonale bezkonkurenční je ve věrohodnosti dobové atmosféry 60. let. Scénograf David Vondrášek s kostýmní výtvarnicí Kateřinou Štefkovou se obešli bez provařených ikonických rekvizit a okázalých klišé, které nám tak často a tak povrchně symbolizují nakažlivě lacinou legendu "šedesátek". - Tady bylo všechno nenápadné a jakoby nevýrazné, ale právě o to pravdivější.

Hlavní zásluhu na tom všem má nejspíš David Ondříček, který se tady - aspoň v mých očích - poprvé prezentuje jako opravdu nepřehlédnutelný pan režisér.

Chtěl bych mít starosti paní Spáčilové.

Bylo to fajne jak XXX, A k te ostravštině. Stači se držet tři zakladnich pravidel.

1) Zrušit paty pad. Bo tudy se oslovuje: Ty Mirek, ty Mirka.

2) Zrušit všechny čarky, bo je to zbytečny luxus

3) Tam kde se piše tvrde y tak ho zduraznit a tam kde měkke to same.Ni naopak.

Plus par vyrazu, krere se v regionu razovitem obecně uživaji.