Na dlouhé pauze se podílel mimo jiné návrat zpěvačky Ketevan do Gruzie a složité hledání vhodné náhrady, jíž se nakonec stala Veronika Diamantová. „Potřebuju osobnost, která mým písničkám dodá něco, co já neumím,“ tvrdí kytarista a skladatel Tomislav Zvardoň. „Taky jsem chtěl, aby třetí deska byla úplně jiná než ty předchozí. A než se posunete a najdete zvuk, to chvíli trvá.“
Čím tedy Diamantová přispěla? „Jednak jsou to texty. Navíc nejsem zpěvák, takže napíšu písničku, Veronika si upraví melodii nebo ji úplně předělá a já najednou můžu říct: Takhle dobře bych to neudělal,“ dává kytarista nahlédnout do hudební kuchyně. „Je to stejné jako třeba s kytaristou. Taky zní jinak, když mu napíšete sólo, a když si ho sám vymyslí. Mně jako zpěvačce to pak líp sedí do pusy,“ připouští Diamantová.
Vzhledem k latinskoamerickým prvkům desky byla zásadní i role peruánského perkusionisty Carla Zegarry Abanda. „Ano, ale hraju trochu jinak, volněji, než kdyby to bylo čisté flamenco. Můžu vymýšlet nové věci a nové rytmy, což mě baví. A funguje to hezky,“ říká.
Bubny by tu muziku smetly
Původně měli Duende normální bicí soupravu, ale na poslední desce používají jenom perkuse. „Protože v Česku španělská hudba není tak častá, na zvuk perkusí nejsou lidé zvyklí. Ale v latinskoamerickém světě je to normální a dané i tím, že se používají hlavně akustické nástroje, které by velké bicí smetly,“ vysvětluje Zvardoň, proč hudba rytmicky doprovázená pouze perkusemi má své opodstatnění, v případě flamenca například díky tišší rytmice z ostatních nástrojů lépe „lezou“ jejich barvy.
„Naše koncerty ze začátku vypadají jako vážná hudba, ale většina lidí to nevydrží a nakonec se hýbe,“ líčí Diamantová. Duende hraje převážně v klubech, do kterých se chodí třeba na jazz, žádné pivní publikum. „Ale hráli jsme na festivalech, kdy před námi i po nás byl rachot, a šlo to,“ vzpomíná Zvardoň. Jak takový koncert vypadá, se budou moct posluchači přesvědčit například 14. září v pražském Jazz Docku, kde Duende desku Garden of Me pokřtí. „Nejsme nějaká těžce intelektuální hudba, ale zase bych nerad dělal věci, které jsou už hotové. To je škoda elektřiny,“ uzavírá Zvardoň.
