„Před třemi lety jsem jezdil s klukem, který střídal klávesy a saxofon, předloni jsem přibral ještě basáka. Naše trio bylo zábavné, ale myslím, že je načase se vrátit ke kořenům a vystupovat zase sám. Ale mám v rukávu pár triků,“ tvrdí.
Původně začínal s hraním na ulici jako takzvaný busker. „Chtěl jsem cestovat a živit se muzikou, to byly hlavní důvody. Snil jsem o tom, že z těch zážitků vznikne album a bude z něj hit,“ vzpomíná hudebník. Místo toho se proslavil na YouTube, když kdosi náhodou natočil jeho vystoupení. „Tehdy byly sociální sítě v plenkách, v roce 2006 nikdo nevěděl, co si s YouTube počít. A to video se najednou šířilo,“ líčí.
Nechybí mu busking, když teď jezdí po velkých festivalech? „Hrozně rád bych to dělal i teď. Popravdě to bylo dost výdělečné. Nejsem žádný velký obchodník, ale tvrdě makám a tehdy se hraním na ulici daly vydělat fakt pěkné peníze,“ tvrdí Stanford. „Na druhou stranu v klubech a na festivalech můžu oslovit mnohem víc lidí. Na ulici jsem hrál hlavně zaměstnancům během jejich pauzy na oběd.“
