Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drtikol na vrcholu: estét i podivín

  11:43aktualizováno  11:43
Výstava prací klasika fotografie Františka Drtikola z let 1918-1935, která v těchto dnech probíhá v Uměleckoprůmyslovém muzeu, cíleně navazuje na přehlídku Drtikolových prací z let 1901-1914, jež se tu konala před čtyřmi roky.
F. Drtikol - Svět duše

F. Drtikol - Svět duše - Na výstavě fotografií Františka Drtikola z let 1918 až 1935 v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu je k vidění i snímek nazvaný Svět duše. | foto: Uměleckoprůmyslové muzeum

Kontinuita nespočívá jen v časové návaznosti nyní instalovaných děl, nýbrž i v architektonickém pojetí výstavy a v podobě katalogů. Ucelený dojem o Drtikolovi v podání instituce, jež vlastní největší počet jeho prací, si tak nejlépe učiní ten, kdo navštívil obě expozice. I tak současná výstava stojí za pozornost.

Kurátor Jan Mlčoch při výběru z Drtikolova vrcholného období zcela potlačil jeho portréty osobností, tedy onen věcnější Drtikolův pohled. Výběr postavil na aktech, zátiších, pohybových studiích a na abstraktních či geometrizujících kompozicích. Tím zdůraznil vybraně estetickou až estétskou i extatickou rovinu Drtikolova díla.

Některé fotografie jsou geniální, působí neuvěřitelně současně, velmi moderně a eroticky. Jiné - konkrétně část z těch pozdních, s vyřezávanými figurkami - mi přijdou vyvanulé a téměř nesnesitelné. To žádá vysvětlení.

Nahota jako krása boží
Mlčoch do motta výstavy vybral i tato Drtikolova slova z roku 1934: "Při mé tvorbě opírám se o biblický výrok genese: Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Že ho nestvořil oblečeného, je jisté, neb člověk se rodí nahý. A proto se dívám na nahotu jako na dílo boží, jako na krásu samu, jako na nejmorálnější, nejsamozřejmější věc."

Avšak opatrně s Drtikolovým chvalozpěvem na nahotu! Tvůrce si pro fotografování vybíral těla velmi dobře rostlá, respektive čím dál dokonalejší, až i ta mu byla málo a začal si vyřezávat figurky s těly úžasnými asi tak, jaká mají klasické Barbíny.

"Zidealizoval jsem si tělo a vytvořil si svůj typ. Mohu říci, že teprve teď jsem s výsledky své práce spokojen, protože je to od A do Z moje," napsal v jednom dopise roku 1930.

Drtikol tedy vyznával nahotu nikoliv v celé boží přirozenosti, nýbrž velmi svérázně, svým způsobem sobecky - pro ukojení svých nevšedních, sám říkal, že vlastně zvrhlých estetických potřeb. A jako každý narkoman, který musí brát víc a víc, až k sebezničení, tak i Drtikol došel k určité sebezáhubě.

S fotografií dobrovolně skončil, ateliérové zařízení rozprodal, jako fotograf "zemřel". Tedy: odebral se do ústraní, kde kreslil (ne však lidská těla, nýbrž abstraktní duchovní zdroje) a meditoval. Pravda, toto rázné řešení nenastalo náhle, bylo vyústěním autorova buddhistického duchovního směřování, které souběžně šlo a sílilo vedle jeho fotografického tvoření.

Duchovní, ale bezduché
A v tom okamžiku, kdy ke vzniku fotografií František Drtikol již nepotřeboval druhého člověka, kdy se při inscenaci snímku už nepotýkal se živým modelem, nýbrž si pohrával s figurkou a fotografování bylo "od A do Z" jeho, v tu chvíli autorovy fotografické práce začínají být pouhou pozoruhodnou kuriozitou, zajímavou především v kontextu celého díla.

Ačkoliv chtějí a mají být nejpozdnější Drtikolovy snímky navýsost duchovní a o duši, přijdou mi bezduché, trochu směšné, dosti smutné. Troufám si tvrdit, že je tak vnímá většina současných diváků, ale jaksi se nepatří o tom mluvit. Řečeno dnešním jazykem, "figurkářský" Drtikol je trochu úlet. Ostatně tvůrce zanedlouho odletěl do stavů a dimenzí, v nichž už se obešel bez fotografování.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.