Osmatřicetiletý americký bluesrocker se sice narodil na Floridě, vypadá ovšem jako typický Texasan - klobouk, rozevláté "háro", potetované paže, vysoké kožené boty.
Začal se učit na kytaru v šesti letech podle nahrávek starých bluesových desperátů z Delty Mississippi z 20. a 30. let - Charleyho Pattona a Bukka Whitea -, ale i těch, kteří v pozdějších dekádách tento styl elektrifikovali, jako Elmore James či Muddy Waters.
Všem těmto Sardinasovým prvním vzorům byla blízká hráčská technika slide - klouzání skleněným či kovovým válečkem (původně hrdlem láhve) po strunách kytary. Není tedy nic zvláštního na tom, že i Sardinas je v tomto stylu hry přeborníkem. Jeho doménou je hra na elektrifikovanou resofonickou kytaru.
Pro projev Sardinasovy kapely, která vydala už pět alb, je nejpodstatnější koncertní nápřah, který ocenil i rockový kytarista Steve Vai, když si ji v roce 2005 pozval na své světové turné jako předkapelu.
Do Prahy přijíždí tento levák, hrající ovšem na kytaru "po pravácku" (právě odtud prý pochází jeho úderný styl), v rámci turné na podporu posledního alba Eric Sardinas And Big Motor.