Rammstein v pražské O2 areně - Praha, 25. listopadu 2009 | foto: David Neff, MAFRA

Drsní Rammstein očima ženy: Příště vezmu klidně i dceru

  • 15
Prý se to ode mě nečeká, ale Rammstein mám hodně ráda. Ano, je to hudba poněkud tvrdá, ještě víc však rytmická a v mnoha skladbách neodolatelně melodická. Varovali mě, ať na koncertu žádnou romantiku nehledám - bude to nářez a letos ještě, soudě dle aféry kolem zakázaného porno-klipu Pussy, hodně hanbatý.

Kdybych snad náhodou šla do O2 areny právě s tímto očekáváním, musela bych být zklamaná. To Filip Benešovský alias Roger Waters byl na nedávné The Wall větší drsňák, když rozmlátil nábytek.

Žádný plamen na mě z jen kousek vzdáleného pódia nedošlehl, a mám-li brát jako vrchol nemravnosti mikrofon ověnčený během dotyčné skladby průhlednými penisy, tak to pardon, velký prezervativ na pódiu včetně milostného aktu jsem viděla zrovna minulý týden ve Vinohradském divadle ve Felliniho Zkoušce orchestru.

Rammstein: show se špatným zvukem

Rammstein v pražské O2 areněPražský koncert Rammstein byl rozporuplným zážitkem. Kapela v začátku vsadila na nové písničky, které s publikem moc nehýbaly. Podepsal se na tom i příšerný zvuk, nejdříve působivé, ale později spíš stereotypní pyrotechnické efekty a absence projekcí, jež by velké části lidí umožnily vidět, co se na pódiu vlastně děje.
Redaktor Honza Vedral dává 40 %

"Rammsteiní" publikum je mírné, těší mě přítomnost mnoha čtyřicátníků a čtyřicátnic především, žádné ostré hochy nevidím, nepovažuji-li za ně neohleduplně křepčící dvojici z Německa.

Na takový koncert bych příště klidně vzala i dceru. Ohňostroje by se jí líbily - a pokud jde o závěrečnou scénu s růžovým penisem, nezkažené oko místo něj vidí obyčejné sněhové dělo, z nějž tryská obrovský gejzír pěnových bublinek a barevných papírků. V zásadě nevinné a roztomilé. Hle, jakou bublinu dokáže kolem koncertu vyvolat správně skandalizující marketing.

Rammstein v pražské O2 areně

Takže jediná nemravnost, která mě napadne, je výraz: předčasné vyvrcholení. Konec po hodině a čtvrt, trochu málo, ne? I když jsem už téměř ohluchlá. Vítám dvoufázový přídavek s dávnými hity, škoda jen, že nehrají žádnou z mých oblíbených pomalých.

Recenze nepíšu, sžíravě šťourat tedy nemusím, navíc jsem narozdíl od jiných dobře viděla, takže odcházím spokojena a rozhodnuta dát devadesát procent. Před usnutím si ještě pouštím CD - hudba ze studia zní mnohem čistěji. A ráno se probouzím se zřetelnou a přetrvávající nedoslýchavostí.

Takže ještě deset procent minus za zvuk. Ale míň už ani ň.

Hodnocení: 80 %