Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Doyen hudební publicistiky a překladatel Lubomír Dorůžka slaví 85. narozeniny

  11:03aktualizováno  11:03
Pravděpodobně nejstarší z aktivních hudebních publicistů, nejuznávanější český jazzový specialista a v neposlední řadě také spisovatel, překladatel a editor Lubomír Dorůžka se narodil přesně před 85 lety: 18. března 1924.

Lubomír Dorůžka | foto: archiv

Byť je hudební publicistika a kritika výrazně generační záležitost, Lubomír Dorůžka patří k nemnoha osobnostem, které jsou pro mohutnost a kvalitu svého díla ctěny bez nadsázky všeobecně, napříč styly, žánry a generacemi. Jeho tvůrčí dráha samozřejmě přímo souvisela s historickými událostmi druhé poloviny 20. století u nás i ve světě.

Lubomír Dorůžka studoval hudební vědu a estetiku, po roce 1948 přestoupil na obor anglická a americká literatura, který absolvoval. Už za 2. světové války se ovšem začal zabývat hudební publicistikou - v ilegálním "samizdatovém" časopise Okružní korespondence. Po válce spolupracoval s deníkem Mladá fronta (pro jehož následnický list MF DNES píše jazzové recenze dodnes) a s hudebními časopisy Jazz a Rytmus.

V 50. letech, v době, kdy bylo prakticky vyloučeno věnovat se hudební publicistice, zaměřené na americkou hudbu, se Lubomír Dorůžka obrátil především jako organizátor do sféry hudby vážné - pracoval v sekretariátu Pražského jara, Syndikátu československých spisovatelů a ve Státním hudebním vydavatelství.

V souvislosti se společenským táním v 60. letech byl umožněn vznik specializovaného moderního hudebního časopisu Melodie, jejímž šéfredaktorem se Lubomír Dorůžka stal v roce 1964 a funkci zastával až do roku 1970, kdy odešel na protest proti zrušení přidruženého čtrnáctideníku Aktuality Melodie, který byl pod Dorůžkovým "zastřešením" od roku 1969 platformou mladé hudebně-publicistické generace a prvním časopisem, který plně popřával sluchu tehdy aktuálním rockovým trendům.

V 70. až do odchodu do předčasného důchodu pak pracoval Lubomír Dorůžka ve vydavatelství Supraphon a hudební publicistice se věnoval - a dodnes věnuje - jako externí přispěvatel nejrůznějších deníků a časopisů.

Lubomír Dorůžka

Významná vždy byla Dorůžkova organizační činnost: spoluzakládal pražský Mezinárodní jazzový festival, inicioval založení Mezinárodní jazzové federace, jejímž byl viceprezidentem i prezidentem, a byl místopředsedou České jazzové společnosti.

Lubomír Dorůžka je autorem řady knih převážně s jazzovou tematikou. Mezi nejvýznamnější patří Od folklóru k Semaforu (1964), Panoráma populární hudby 1918-1978 (1981), Panoráma jazzu (1990), Český jazz mezi tanky a klíči, 1968-1989 (2002). Napsal monografie kapelníků Karla Vacka a Karla Vlacha a v neposlední řadě vynikající knihu memoárů Panoráma paměti (1997).

Nepřehlédnutelná je Dorůžkova činnost editora textů, tak či onak souvisejících s jazzem a americkou literaturou. Čtyři sborníky, které uspořádal se svým celoživotním přítelem Josefem Škvoreckým jsou dodnes v antikvariátech mimořádně vysoko ceněny: Americká lidová poezie (1961), Tvář jazzu (1964), Jazzová inspirace (1966), Tvář moderního jazzu (1970).

Jako překladatel se Lubomír Dorůžka věnoval především americké literatuře, zejména pak Francisi Scottu Fitzgeraldovi (přeložil jeho nejzásadnější díla Velký Gatsby, Diamant velký jako Ritz a Něžná je noc). Jeho jméno najdeme i pod českým překladem Tolkienova Hobita - v tomto případě však kolegiálně "propůjčil jméno" proskribovanému překladateli Františku Vrbovi.

Lubomír Dorůžka je nejen zakladatelem významného českého hudebního rodu (syn Petr je též hudebním publicistou a předním evropským specialistou na world music, vnuk je známý jazzový kytarista David, který za své poslední album Silently Dawning aktuálně obdržel žánrového Anděla), ale vlastně také moderní hudební publicistiky jako novinářského žánru. Dorůžkova erudice, gentlemanství a mimořádná schopnost poutavého psaní je stálým zdrojem poučení pro nové a nové generace jeho následovníků.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ondřej Gregor Brzobohatý, Universum Tour (Forum Karlín, Praha, 18. prosince...
O hudbě se s tátou radím v meditacích a snech, říká Ondřej Brzobohatý

Ondřej Brzobohatý vydává album Universum, na němž posluchači najdou deset autorských písní. Hudebník si k nim napsal i texty a desku sám produkoval. „Mám...  celý článek

The Gloaming
Struny podzimu vedou od jazzu přes hip hop až po Shakespeara

Na rok se odmlčel, ale teď se vrací v částečně pozměněné podobě a s řadou novinek. Festival Struny podzimu zahájí v pátek večer v pražském Foru Karlín...  celý článek

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.