Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dotýkání nebes v Českém Krumlově

aktualizováno 
Musel to být sice děsivý, nicméně fascinující pohled na vodní spousty valící se při záplavách Centrem Egona Schieleho v Českém Krumlově. Ale i teď, kdy se galerie z „průplachu“ jakž takž vzpamatovala, je v bývalém pivovaru co obdivovat. Kromě výstavy Jindřicha Zeithammla je to především retrospektiva Rudolfa Dzurka. Ta se ve své uhrančivosti povodni vyrovná.

O Dzurkovi, jedenašedesátiletém rodákovi z východoslovenských Pavlovic, je dobré hned na úvod říci, že je Rom. Pro vnímání jeho obrazů je tato informace zásadní. Jejich okouzlující rurálnost není dobře trefená, nýbrž žitá.

Prohlídka Dzurkových obrazů před časem odradila Milana Knížáka od nákupu děl romských umělců do sbírek Národní galerie. Svým způsobem měl generální ředitel pravdu. Dzurkovy venkovské výjevy skládané z drtí barevného skla se skutečně vymykají proudu současného umění. Jsou archaické, prostinké, infantilní, ba mnohdy neumné. Dzurko se nicméně může vykašlat na debaty, jestli je jeho tvorba „aktuální“. Vyšel z lidové víry, a ne z umělecké akademie. Proto je také často daleko spontánnější.

Na Rudolfu Dzurkovi mě zaujalo několik detailů. Například málokterý výtvarník dokáže pomocí obrazů tak intenzivně rozsvítit galerii; jako by se do sálů přenesla atmosféra křiklavých obydlí jeho národa. Nikdy jsem také nezaznamenal takovou četnost jaksi halucinogenních názvů. Tak třeba: Od kořene život, od kořene píseň a utýraný kůň nebo Zlaté kleště a Karlova univerzita. Jako studijní pomůcku doporučuji katalog výstavy či 32. a 36. číslo Revolver Revue, jejíž Ceny je Dzurko laureátem.

Jindřich Zeithamml (1949) je Dzurkův protiklad. Letitou akademickou dráhu završil jako vedoucí sochařského ateliéru na pražské AVU, z něhož vyšel nejeden jeho napodobitel. Zeithammlovy dřevěné plastiky připomínají minimalistické oltáře. Na rozdíl od Dzurka v nich posvátno nezprostředkovávají figury a symboly, nýbrž plocha tak holá a hladká, že její čistota snad ani nemůže být lidským výtvorem.

„Autentická invence moderního tvůrce vstupuje tak překvapivě, avšak zcela nenásilně na cestu podobnou té, kterou se ubíraly úvahy starých čínských taoistů uhranutých prázdnem i pozdějších mistrů japonského zenbuddhismu, vnímajících ticho jako nejsilnější tvořivou bouři,“ píše o Zeithammlových plastikách v katalogu Gustav Erhart.

Když jsem Erhartovu filozofickou studii četl poprvé, něco mi na ní nesedělo. Sochařovy zlatem vyzdobené vypouklé skulptury totiž zároveň asociují nazdobená surfařská prkna. Relativnost nadpozemskosti Zeithammlových „oltářů“ se mi pak naplno vyjevila ve chvíli, kdy autor žádal Centrum Egona Schieleho o náhradu škod, které jeho výstavě způsobila povodeň.

Rudolf Dzurko: Ukřižovaný Ruda mezi růžemi.

Rudolf Dzurko: Vítr jim vzal otce - Dopis od draka.

Rudolf Dzurko: A prim hraju já.

Rudolf Dzurko: Třetí ruka.

Rudolf Dzurko: Jánošice.

Rudolf Dzurko: Drž hubu - I slovem můžeš zabít.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.