V případě novinky To All New Arrivals to platí dvojnásob. Zatímco po Outrospective se výhrůžky o konci Faithless omezily jen na ústní tvrzení, v případě poslední řadovky No Roots už to Rollo napsal přímo do bookletu.
Jeho slova pak nepřímo potvrdilo vydání best of kompilace Forever Faithless. Pak Sister Bliss otěhotněla a naděje fanoušků, že se budou opět zmítat po parketu na něco podobného jako byl hit God is A DJ, pomalu braly za své.
Milujeme, až z toho zabíjíme
Jenže Rollo se oženil a zplodil dceru, Bliss v pořádku porodila kluka a s novými přírůstky přišla nová inspirace. A jak že to s tím pozdravem "Všem novým příchozím" vypadá?
Pokud se opravdu jedná o pozdrav právě narozeným spoluobčanům, skoro by se chtělo říct, že je nic veselého nečeká. To All New Arrivals je deska na první poslech prapodivně smutná - ať si pustíte pilotní singl Bombs s melancholickým zpěvem Harryho Colliera nebo překvapivě minimalistickou baladu Last This Day s hostující Dido.
Faithless byli vždy "politicky nekorektní" seskupení. Stačí si vzpomenout na mravokárné We Come 1 a Mass Destruction. Právě takových songů je na novince požehnaně.
Nejvíce je to cítit z titulní skladby - Collier zpívá o tom, že nově příchozí milujeme tak, že bychom pro ně zabíjeli a do toho suchý zpravodajský hlas oznamuje, kolik kde a na co zemře denně dětí. Možná je ale právě tato agitace největší slabinou alba.
Hodně charakteristickým prvkem nové desky jsou i přechody mezi jednotlivými skladbami - téměř v každém zazní dětský hlas. Ať už žvatlá nesrozumitelná slova, nebo se raduje nad tím, že může do mikrofonu volat "halou".
Nová Insomnia se nekoná
To, co Faithless hudebně na No Roots naznačili, na To All New Arrivals dotáhli do konce. Opět tu najdeme spoustu nápadů a zvuků šikovně na sebe navrstvených tak, že to dohromady zní výborně. Jen ta místa, na kterých z No Roots vystřelily klubovky I Want More a What About Love, chybějí.
Neznamená to ale, že by se Rollo a Bliss vzdali rychlejších temp. Jen je to všechno zabaleno tak, že vám to, snad jen kromě instrumentálky Emergency, neroztančí ani malíček u nohy.
V důsledku je to jen k dobru věci. Roztříštěnost, jednoznačně největší slabinu koncepčně vystavěného No Roots, vystřídala plynulost, ve které se nálady jednotlivých skladeb střídají tak přirozeně, jako léto s podzimem.
Spíš než na páteční večer si To All New Arrivals schovejte na sobotní ráno. Po divoké páteční party může působit jako balzám. To dokazuje i jednoznačně nejlepší písnička Music Matters s hostující divou Cass Fox, nebo až dětsky něžná A Kind Of Peace.
A to, že je teprve sobota a večer se jde tančit znovu, vám možná lehce připomene už zmíněná závěrečná Emergency.
Faithless vydali výbornou desku. Někomu se možná bude zdát patetická nebo pomalá, někdo se možná naštve, že se nová Insomnia opět nekoná, hudebně a produkčně jde ale stoprocentně o nejlepší počin, kterého jsme se od této britské trojice dočkali.
To mateřství jim prostě prospělo. A s tím smutkem to zas tak horké není - slovo "naděje" zazní na To All New Arrivals nesčetněkrát.
Faithless - To all new Arrivals
Sony BMG, délka CD 55:22
nej skladby: Music Matters, Bombs, Last This Day
Hodnocení iDNES.cz 80%
