Dopisy ležely v pytlích ukrytých pod terasou nyní již strženého dřevěného domu v Güstrowu, který leží asi 160 kilometrů severně od Berlína. Autory korespondence byli Hildebrand Gurlitt a Bernhard Alois Böhmer, dva prominentní obchodníci s uměním ve službách nacistů.
Podle nálezce dopisů Ericha-Alexandera Hinze byl majitelem domu bývalý poštovní úředník. Je tak možné, že po smrti Bernharda A. Böhmera, který spáchal v Güstrowu v květnu 1945 sebevraždu, dopisy ukryl pod terasu svého domu právě on.
Gurlitta a Böhmera nacisté pověřili prodejem děl, které předtím zabavili v nejrůznějších muzeích a které považovali za takzvané zvrhlé umění. Do této kategorie řadili díla předních autorů 20. století, například Otta Dixe, Oskara Kokoschky, Maxe Ernsta, Maxe Beckmanna a mnoha dalších.
V únoru 2012 objevili vyšetřovatelé v mnichovském bytě Cornelia Gurlitta, syna Hildebranda Gurlitta, kolem 1280 uměleckých děl (o Gurlittově sbírce čtěte zde). Byly mezi nimi obrazy Édouarda Maneta, Henriho Matisse či Pabla Picassa.
V listopadu 2013 vyšel případ najevo a vyvolal v Německu debatu o umění uloupeném nacisty ve 30. a 40. letech. Mnichovský soud stále řeší spor o dědictví Cornelia Gurlitta, který zemřel v roce 2014. Sám syn nacistického obchodníka s uměním odkázal sbírku soukromé nadaci Muzea výtvarného umění ve švýcarském Bernu.
