"Izrael je nejbezpečnější země na světě, tam se bojím nejméně ze všech zemí, kde jsme dosud hráli," oponuje mu manažer Jiří Smetana, který žil dlouhá léta v západní Evropě a kapele pomohl na nynější úroveň. Loni Věra Bílá vystupovala na world-music festivalech série Womad ve Spojených státech, sicilském Palermu i na britských ostrovech. Rok předtím stanula na pódiu kalifornské haly Hollywood Bowl, kde v šedesátých letech zpívali její oblíbenci Beatles. Jméno zpěvačky se objevilo i v anglické encyklopedii 100 Essential World Music Records.
Ale když přijedou Kale domů, setkají se občas s jednáním, o kterém zpívají v nové písni Tekerel (Co dělat). "Sedíme v restauraci půl hodiny a nikdo nepřijde. Nebo nám obsluha oznámí, že má stoly rezervované," říká šéf kapely a doprovodný kytarista Jan Dužda. Nicméně v cizině by Kale zůstat nechtěli. "Doma je doma," tvrdí
|
ROVAVA | |
| 1 | Pre Tute |
| 2 | Amen |
| 3 | Lol´i Rokla |
| 4 | Lakere Kale Bala |
| 5 | Čoripnaha Rovibnaha |
| 6 | Tekerel |
| 7 | Acalarka |
| 8 | Pre Orica |
| 9 | Rovava |
| 10 | Kaj o Roma |
| 11 | Upre Pre Ma Užarel |
| 12 | Brišind |
| 13 | U Kašate |
Zpěvačka ani členové Kale neumějí anglicky, a tak je jejich jedinou spojkou manažer Smetana, který Věře Bílé tlumočil i obdiv americké bluesrockové hvězdy Bonnie Raittové, zatímco v Londýně chvátal do čínské restaurace, aby jí přinesl oblíbené kuře s hranolky. V britské metropoli zpěvačka pookřála, když pořadatelé přistavili černý mercedes, který ji odvezl z letiště na koncert a zpátky - skoro jako královnu.
Věra Bílá nedělá rozdíl mezi Seattlem a Ostravou. Někdy tak dostane "chřipku" - a všichni ji musí přesvědčovat, aby vůbec nastoupila do letadla. Přitom v dětství snila, že se stane letuškou. "Strašně se mi líbilo, že ta děvčata měla pěkné čepice," říká Věra Bílá, která v dospělosti zjistila, že se létání vlastně bojí. Loni letěla během několika dní ze Španělska do Paříže, pak do Londýna, New Yorku a Seattlu. "Letadlo jsem nemohla ani cítit, i když jsem měla dvě sedačky pro sebe. Nejhorší byl let do Ameriky," vzpomíná Bílá.
Kvůli častému cestování a vydávání předchozích desek v jiných zemích se práce na novince Rovava (Budu plakat) protáhly na čtyři roky. Vlajková píseň Amen, vyzývající k náboženské toleranci, vznikala postupně ve Francii, Polsku a Německu. Podílel se na ní kytarista Chico Bouchikhi z nejslavnější romské kapely Gipsy Kings. Chico pořádal festival ve francouzském Arles, kam pozval i Kale. "Chico pochází z Alžírska. Nabídl nám arabskou píseň, ze které jsme si vzali refrén a dodělali jsme si všechny sloky," objasňuje Bílá. Píseň Amen, v níž hostuje i polská hvězda Kayah, se už rozlétla do světa. V žebříčku britského rádia Spirit FM, jež se věnuje world music, byla na čtvrtém místě.
Avšak tato vrstevnatá nahrávka je v repertoáru Kale spíše výjimkou. "Kale - to je pět zpěváků, kteří mají fantastické vokály. Čím méně nástrojů za nimi zní, tím lépe. Je větší umění dostat lidi se třemi kytarami a jednou baskytarou než s bubeníky, klávesami a větším orchestrem," říká manažer Smetana, který na desku vybral i směs čardášů, jíž Věra Bílá graduje koncerty. Další skladba U Kašate (V Košicích) je prý stará písnička. "To jsem ještě nebyla na světě, když ji hrál otec Jana Duždy s mým tátou. Víte, někdy se mi zdá, že se mnou na pódiu jsou všichni příbuzní tak, jak si je pamatuju z dětství," říká Věra Bílá.
 Věra Bílá & Kale - Rovava. Obal alba. |
