Ten je pro Claptona jako lidová hudba. Otevřené city, vypjaté až k samému dojetí, a upřímnost písničkáře. Claptonovi lze uvěřit i tak profláklé prostředky, jako jsou smyčce a zasněný doprovod ženských hlasů v baladě Love Don’t Love Nobody.
Clapton vždy vyčnívá nad muzikou, se kterou zachází. Je velikánem, i když se považuje za potulného muzikanta. Škoda, že v Česku dosud nekoncertoval.
Clapton je jedním ze stále aktivních hrdinů 60. let, jimž jako nejlepší kytarista své generace udával směr i styl společně s Bobem Dylanem, Rolling Stones či Beatles. Vzpomeňme třeba na jeho působení v triu Cream nebo sólo v beatlovské písni My Guitar Gently Weeps.
Avšak více než legendární souputníci zůstával Clapton, zvaný Pomalá ruka, pod vlivem blues. Na slávu kytarového boha, kterým byl od mládí, Clapton "nabalil" skladatelské i pěvecké schopnosti.
Všechny své zkušenosti vyjádřil v neúčinnějších zkratkách – písních. Funguje to dodnes, i když v 80. letech prožíval Clapton spíše útlum, ze kterého se dostal výtečným albem Journeyman.
Počátkem 90. let mu padla Amerika k nohám na základě jediného alba Unplugged, na kterém uvolněný Clapton hraje živě své hity Layla nebo Tears In Heaven. Na otcovsky vyhlížejícího kytaristu se náhle snesl déšť Grammy. Ovšem místo dalších hitů Clapton nahrál desku From The Cradle, poctu dřevní bluesové hudbě.
Claptonova dvojkolejnost se odrazila i v příběhu novinky Back Home. Její nahrávání se náhle zaseklo a hudebník se odreagoval tím, že natočil písně svého bluesového učitele Roberta Johnsona.
Loni je vydal na albu Me And Mr Johnson, pak dokončil desku Back Home. Je to domov nejen ve smyslu Claptonovy nové rodiny, již připomíná pláč jednoho z potomků v úvodní písni So Tired. Domácky ve smyslu návratu k osvědčeným stylům včetně reggae Revolution zní i pět nových písní, které Clapton napsal s hráčem na klávesy Simonem Climiem.
Tohle je ovšem kamarád, spoluautor z předchozí desky Pilgrim, který Claptonovu muziku spíše uhlazuje.
Claptonovu civilnost a spontánnost ředí také studiový perfekcionismus. Na rozdíl od ostřejšího blues- rocku Lost And Found pak některé skladby chutnají jako dietnější jídlo (Run Home To Me).
Ale Clapton neslevil z muzikantské kvality, která dává zapomenout na popový lesk. Třeba v kytarových sólech, jež rozněcují emoce stejně jako Claptonův naléhavý hlas. Navíc Claptonovi sedly i vypůjčené písně, třeba Harrisonova Love Comes To Everyone nebo skladba Love Don’t Love Nobody Josepha Jeffersona a Charlese Simmonse.
Tu Clapton vystavěl spolu s dámským sborem jako nádhernou katedrálu, sedmiminutovou baladu s chrámově čistým vzepětím hlasů a bluesovými základy.
Claptonův hudební domov má různé místnosti, vymalované podle stylových příměsí. Clapton se cítí v každé z nich dobře. Ten pocit přenáší na posluchače, i když vlastně nenatočil supervýjimečnou desku. Rozhodně stojí za to nastěhovat se k němu domů.
