Antonín Kratochvíl se narodil roku 1947 v Lovosicích, o dvacet let později emigroval do Holandska, kde v roce 1972 absolvoval fotografické studium na Akademii Gerrita Rietvelda, poté přesídlil do Kalifornie, kde se stal jedním z předních světových dokumentárních fotografů. Své snímky publikuje v mnoha prestižních časopisech, uspořádal řadu samostatných výstav a obdržel mnoho cen.
V roce 1986 se sešel se šéfredaktorem připravovaného časopisu Parenting a dohodl se s ním na vytvoření rubriky Child Watch. Od té doby systematicky mapuje tragické osudy dětí v místech válečných konfliktů, přírodních, či jiných katastrof. Z této jeho práce také vznikla pražská výstava Mercy/Beze slov, kterou inicioval český výbor UNICEF a která je pořádána Národní galerií ve spolupráci s galerií Pecka.
Kratochvíl zachytil za více než dvacet let osudy běženců v Náhorním Karabachu, postižených válkou v Angole, Afganistánu nebo Zairu. V Guatemale, Mongolsku a Rumunsku zase vznikly jeho snímky zubožených dětí, žijících na ulici, smetištích nebo v kanálech. Kratochvíl se sice ve svých fotografiích vyhýbá prvoplánovému zachycení drastických krvavých scén, nesoustředí se ani na konkrétní osudy jednotlivců, zato ale mistrně snímá obecnou beznaděj, utrpení, strádání a strach všech zúčastněných v daném problému.
Součástí výstavy bude také dražba Kratochvílových portétů známých osobností ve prospěch fondu UNICEF, která proběhne 2. května v rezidenci primátora hlavního města Prahy.
|
ANTONÍN KRATOCHVÍL: MERCY / BEZE SLOV |
|
Veletržní palác |
Druhá výstava, 1999 – fotografie české společnosti pořádá občanské sdružení České foto ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Tento největší fotograficky-dokumentární projekt po roce 1989 vznikal od léta 1996 do konce minulého roku. Jedenáct, především mladších fotografů mělo za úkol zachytit změny, které se za posledních deset let udály, a to ve všech směrech společenského života.
Za čtyři roky vzniklo více než 2000 fotografií, z nichž bylo na výstavu vybráno něco přes 160. Vystavené snímky postrádají nějakou uměleckou stylizaci, vyhýbají se i laciným efektům, jsou to prostě dokumentární fotografie, které zachycují momenty v naší společnosti, což nám umožňuje pozdější reflexi. Snímky zastavují čas, abychom nyní, či s ještě delším odstupem, mohli vidět, co nám v daném okamžiku uniklo. Divákům se sice může zdát, že vybrané fotky o naší společnosti nevypovídají zrovna lichotivě, ale na druhou stranu, jaký by měla význam sebeoslavná prezentace českých úspěchů?
|
1999 - FOTOGRAFIE ČESKÉ SPOLEČNOSTI |
|
Nejvyšší purkrabství Pražského hradu |
 Bernardo Bertolucci |
 David Bowie |
 Willem Defoe |
 Jean Reno |
 Liv Tylerová |
