Dokumentaristé točili znělku pro Kino Čas

Praha - Filmaři si pro jednou vyměnili role s diváky. V hledišti pražského Bia Illusion totiž včera usedla dobrá stovka dokumentaristů z Čech i Moravy; ti obětovali nedělní ráno, aby si "zahráli" ve znělce pro cyklus Kino Čas, jež bude od února 1999 uvádět v České televizi pravidelné okénko půlhodinových dokumentů. "Takovou účast by sotva dokázala i odborová centrála," komentoval plný sál Jan Špáta, který se sice s profesí už rozloučil, ale kameru tu vzal aspoň na chvilku do ruky.

Jinak se ovšem v roli kameramana vyžíval Jaroslav Brabec, jenž si z plošiny jeřábu liboval: "To je krásný pocit, shlížet seshora na tolik filmařských veličin." Mladá režisérka Tereza Kopáčová přiznala, že velet "na place" hordě slavných jmen je snad ještě tvrdší zkušenost, než když o tvůrcích dokumentárního cyklu Gen psala diplomovou práci. "Občas musím zvýšit hlas, oni totiž nevydrží chvíli mlčet." Například Karel Smyczek věčně hodnotil herecký výkon Jaromila Jireše a na pozdní příchod Viktora Polesného uprostřed zkoušky reagoval: "No jistě, ten chodí vždycky až na ostrou!" Někteří tvůrci působili v nezvykle trpné roli bezradně. "Co mám dělat?" ptal se pokorně "zuřivý reportér" Vladislav Kvasnička; vysloužil si tak sice sólový výstup v pozadí, jenže brzy byl vystřídán o generaci mladším, hlavně však vyšším Jakubem Sommerem.
Autor této myšlenky Fero Fenič i šéfka dokumentárního centra ČT Alena Müllerová, která znělku u Feničovy firmy Febio objednala, usedli skromně v zadních řadách. "Musím vykrývat stíny," vysvětlil Fenič s úsměvem svou tichou úlohu. Kromě dvacetivteřinové znělky podle něj zůstane ze včerejšího natáčení uchován plný, unikátní záznam.