Prodávají předražený šmejd a stejně se chovají: navenek solidní "kravaťáci" umějí zastrašovat, urážet, vydírat. Model se nemění, na počátku stojí lákavá pozvánka na zájezd s pohoštěním a dárky zdarma, na konci uplakaný důchodce, jenž v přidružené předváděcí akci nakoupil, co nepotřebuje, za peníze, které nemá.
Pravda, velký dokument se nezrodil, spíše komentovaná televizní publicistika, ale plní svůj účel. Zaznamenává věrně nekonečnou přehlídku konzumní marnosti a lidské důvěřivosti. I selský rozum a zdravý vkus přitom stačí, aby člověk prokoukl pouťovou hantýrku vlezlé lidovosti. "Fyzik študoval roky a bylo mu to na p...!" "Benzin tenkrát stál nula nula ho..." Tak se výrobky doporučují. Zákazníkům zabaví doklady, dovezou je k bankomatu, hrozí jim: "Když nekoupíš, bez jídla budeš!"
Užitečný snímek za sebou nechává dvě otázky. Jak se dá léčit závislost pramenící z osamělosti a proč míří Šmejdi do kina, kam chodí zcela odlišná cílová skupina - i když v tomto případě mají diváci od 65 let věku vstup zdarma.
