Snímek One Direction 3D: To jsme my, jenž se zdrží v českých kinech od 5. září do 2. října, je umělejší než sám jeho "kolektivní hrdina", tedy skupina zrozená coby vedlejší produkt britské talentové soutěže X Factor. Pět jednotlivců se v ní neprosadilo, zato dohromady to již dotáhli k postu světových hvězd - díky fanatismu oddaných fanynek, kterým se film bohužel věnuje pramálo. Nechá je ječet, slzet, jásat, vysvětlivku jejich reakcí dodá v pár větách lékař. A jede se dál.
Dál znamená na turné, a všude je to stejné; šílí Japonky, Italky, Mexičanky. Soukromí pak připomíná doprovodné dokumenty SuperStar. Jedna maminka pláče, druhá dojatě děkuje synovi za dům, který jí koupil, otcové slzy mužně zamáčknou. Kluci buďto šaškují, což je příjemnější varianta, nebo nahlas přemítají, asi tak bezprostředně jako uchazečky o titul Miss. Veliké upřímné oči ve 3D spolehlivě vyženou z kina každého, kdo nenosí minisukni a má už voličské právo.
Filmařsky načechrané nic se ani nepokouší zkoumat One Direction z odstupu jako dobový úkaz showbyznysu. Jen staví chlapcům pomníček slávy pro jejich vnoučata a školačkám dává návod, zač utratit kapesné.
