"Štěstí je vrtkavé. Budova opery mne napřed naplňovala radostí, ale později mi přinesla smůlu," říká uznávaný tvůrce moderní architektury. Zatímco v Sydney pod jeho "mušlemi", jak se konstrukci říká, je každý večer vyprodáno, architektovy původní návrhy odpočívají v archivech a lidská ruka se jich po léta nedotkla - on jim prý nikdo jiný vlastně stejně moc nerozuměl. Podle jeho plánů se staví v Kuvajtu či ve Španělsku, ale v Austrálii už třicet let nebyl. Položí-li k rozestavěné zdi pár lahví vína, zedníci už prý vědí, že se zase bude něco předělávat... Americký spisovatel polského původu Jerzy Kosinski proslul knihou Nabarvené ptáče i filmy Rudí či Byl jsem při tom. Jack Kuper, autor amerického dokumentu Kdo byl Jerzy Kosinski?, popisuje první setkání se svým kolegou a krajanem v poválečném New Yorku: "Jako bychom si mlčky říkali - převezli jsme Hitlera a teď slavíme vítězství v nejúžasnějším městě světa." Oba se ve svých knihách vraceli k zážitkům z druhé světové války, Kosinski však pobuřoval obrazy brutality, zvrácenosti, sexu. Vypravěč v dokumentu cituje otřesná Kosinského přiznání, ale dodává: "Ač se nám oběma podařilo utéct z pekla, on ho prožil, kdežto já jen přežil." Říkali o něm, že je "žid, který předstírá, že je křesťan předstírající, že je žid". Účastnil se skandálních večírků, jeho přítelem byl filmař Roman Polanski - jen čirou náhodou Kosinski nedojel na party, po níž našli zavražděnou režisérovu ženu, herečku Sharon Tateovou. Chlubivě neplatil daně, chodíval v přestrojení, "křepčil" s hvězdami, nerad se nudil a Kupera málem připravil o rozum. "Jednou jsem svůj zážitek, historku o chlapci a králíkovi, nenašel ve vlastní knize, nýbrž v Kosinského Nabarveném ptáčeti," dodává autor filmu. Kontroverzní Kosinski spáchal sebevraždu: ve vaně si zavázal hlavu do igelitového sáčku. Buď se prý bál dlouhého umírání anebo měl pocit, že už řekl vše.
24. října 1998
