Dokument LSD made in ČSSR má dvě roviny. Nejprve se věnuje psychologům a psychiatrům, kteří se výzkumu nové drogy věnovali. Jsou to lékaři, žádní feťáci, takže pokud drogu vzal, tak skutečně v rámci vědeckého experimentu. A přesto jsou jejich vzpomínky v jádru stejné jako u umělců, kteří LSD podlehli.
„Ztratil jsem ženu, která se mnou ten pokus dělala, ztratil jsem kliniku, Prahu, Zeměkouli a měl jsem pocit, že jsem přestal existovat jako separátní individuum a ztotožnil jsem se nějakým způsobem s celým vesmírem,“ vypráví dnes čtyřiaosmdesátiletý psychiatr Stanislav Grof, který byl mezi prvními, kdo drogu v Československu vyzkoušeli.
Ve druhém plánu dojde i na výpovědi lidí, kteří se k droze dostali jako laici. Experimenty s LSD u nás začaly v roce 1952 a záměrem bylo najít látku vhodnou k léčbě těžkých neuróz a psychopatií. Účinky se pod lékařským dohledem rovněž testovaly na zdravých lidech a převážně na osobách s „myslí otevřenou“, filosofech nebo umělcích.
Český Woodstock se nekonal
O svých zkušenostech s LSD tu hovoří například mim Boris Hybner nebo herec Petr Oliva. Socioložka Jiřina Šiklová připomíná, že z psychiatrických léčeben se látka rozšířila i na české chaty a chalupy. Na chatě filozofa Jiřího Hermacha podle ní jednu dávku dostal i mladý Miloš Zeman.
LSD plánovala využít i armáda jako bojovou, ale nikoliv smrtící látku. Záběry, na nichž drogu vyzkoušeli štábní důstojníci, kteří následně nebyli schopní splnit zadaný úkol, působí jako povedená groteska.
Dokument podává cenné svědectví o opomíjeném fenoménu a ukazuje, jak odlišné bylo užívání známé drogy na různých stranách železné opony. Bonusem je podkreslení hudbou od Beatles po Hendrixe. Reprízu pořadu odvysílá ČT2 ve čtvrtek.
