Známá finanční skupina PPF nelenila a už díla této autorky zakoupila do své sbírky fotografií. To je důvod, proč Vlčková nyní vystavuje v pražské Galerii fotografie Louvre, kterou PPF spravuje.
Není sporu, že Vlčková je v současné hojné produkci mladých českých fotografů rychle rozpoznatelná. Technologické možnosti poskytují bezbřehou paletu autorských výrazů, důsledek je však paradoxní: zástupy navzájem zaměnitelných mladých fotografů.
Být svůj či svá je vcelku kumšt. K přirozenému talentu a k dobové citlivosti Vlčkové přísluší i povaha jejího rukopisu. Osciluje mezi volnou tvorbou upomínající na surrealismus každodennosti či lynchovskou přízračnost, která probublává zpod krust spořádanosti, a mezi módní fotografií, technicky dokonale zvládnutou, do detailu "vystajlovanou".
Touto symbiózou je Vlčková správně "in" – z jejích obrazů se těší jak ti, kteří to chtějí mít "hezké" a "lesklé", tak ti, kteří žádají pohled na něco vrstevnatého, tajemného, dráždivého.
Galerie fotografie Louvre prezentuje Vlčkovou již známou – takovou, která už byla představena v tisku i v galeriích. To znamená: ukázkami ze souborů A Perfect Day, Elise… (2007), Two (2007–08) a Untitled (2008). Na všech pózují dívenky a dívky. V "Elise" – v krajině nejspíše beskydské, kde Vlčková žije – levituje pubescentka uprostřed strání a hor.
V Two vedle sebe strnule stojí (na pozadí travin, křovin či stromů) různé dvojice holčiček přibližně mezi třemi a dvanácti roky, které "naklonovala" buď příroda, nebo fotografčin počítačový program.
Tyto "panenkoidní" figury se od sebe liší v detailech postojů, oblečků a ve výrazech. A v bezejmenném cyklu se polonahá nymfička s barevnými nafukovacími balony pohybuje ve výběhu lam a za nimi se rozprostírá obyčejná česká nebo moravská vesnice, to už je úplná digiscenerie… Vše barevně dotaženo, v obrazové koncepci nic není ponecháno náhodě. Účinek té dokonalosti však má, alespoň v pražském Louvru, své meze.
Ačkoliv výstava je "pochlubením se" novým úlovkem do sbírek PPF, holá a strohá místnost, která má dispozičně i duchem k dobré galerii daleko, odebírá fotografiím Vlčkové naléhavost a zejména cyklus Two mechanicky rovná "do lajny". Každá z těch fotografií sama o sobě vyzařuje víceznačnost, propadáme se do vyhlazených tváří a velkých upřených očí oněch dívčích dvojiček, ale když poodejdeme, Two se – převážně vinou instalace, ale nejen jí – slévá v monotonizující stejnost celku. A snad i proti své vůli začínáme tušit, jaká tvůrčí nebezpečí na Terezu Vlčkovou možná v již dohledné době číhají.
Tereza Vlčková: Fotografie
Galerie fotografie Louvre, Praha 1, Národní 22, kurátor Pavel Lagner. Výstava je otevřena do 19. dubna denně 13–22 hod.
Hodnocení MF DNES: 50 %
