Doctorow je jedním z hrstky vážných amerických spisovatelů, které doslova miluje Hollywood, a není těžké uhodnout proč. Podobně jako jeho oblíbenec Jack London totiž ukazuje, jak přežívají osamocení hrdinové sice ne přímo v divočině, ale rozhodně na novém místě – a nic není duši většiny Američanů bližší než právě mýtus nových začátků.
Doctorow však ony údajně neomezené možnosti zároveň pěkně zpochybňuje, o čemž kromě řady románů výtečně svědčí i soubor Povídky o skvělé zemi (v originále Sweet Land Stories, 2004). Podobně jako titulní hrdince jedné z nich se všem postavám nakonec zdá, že žijí v cizí zemi, v zemi, v níž se cítí jako cizinci.
Bůh, moc a peníze
Částečně je to jistě dáno tím, že se Doctorow soustředí na okraj společnosti, na jedince bojující s chudobou, s nedostatkem vzdělání nebo s vlastními instinkty, jedince stojící mimo uznávané společenské třídy a vrstvy a často též mimo zákon, jedince nezřídka se uchylující k násilí.
Ať už však jde o sériové vrahy (Dům na prérii), únosce dětí (Malý Wilson), mladičkou ženu zastupující tzv. bílý póvl (Jolene: životopis), muže zcela podlehnuvšího náboženské sektě (Walter John Harmon) či politické špičky a rádoby ekoteroristy (Mrtvé dítě v Růžové zahradě), jejich příběhy se v Americe mohly odehrát v podstatě kdykoli, třebaže jsou s výjimkou úvodního kousku drobnými narážkami zasazeny do současnosti.
Míří tedy do samotného jádra americké zkušenosti, kterou nelze jen tak odbýt frází typu odvrácená tvář. Ve třech povídkách strhne Doctorow čtenáře na protagonistovu stranu trikem vyprávění v první osobě: v Domu na prérii hovoří nevyzrálý mladík zcela ve vleku matky, která se zase ocitla zcela ve vleku peněz, v Malém Wilsonovi mladý muž holdující pivu a televizi, který vydělává sotva "na slušný jídlo", a ve Walteru Johnu Harmonovi právník na prahu středního věku, jenž propadne charizmatu někdejšího automechanika.
Jolene je oproti tomu, jak napovídá slůvko životopis, psána ve třetí osobě a naváží se hlavně do toho, jak v puritánské Americe i protřelí obchodníci oddaně věří ve slovo Boží. A Mrtvé dítě v Růžové zahradě je podáno z perspektivy vysloužilého agenta, který chce – jak velí pravidla detektivně-konspiračního žánru – vyšetřit případ třeba na vlastní pěst. Společná témata jsou tak nasnadě: všudypřítomná fascinace penězi, Bohem a mocí.
Bílý dům a davová poslušnost
Doctorowův portrét americké duchovní krajiny je dokonale umocněn vykreslením té skutečné. Většina jeho protagonistů prchá na západ, kde stále vládne svobodomyslnější atmosféra a nikdo se nestará, "co děláte nebo kdo byli vaši rodiče": do Arizony, do Las Vegas, do Kalifornie, rovnou do Hollywoodu, nebo dokonce až na Aljašku.
Nejen zeměpisný protiklad k ní pak představuje Washington, autorovou optikou město plné falešné monumentality (bělostných památníků, obřích muzeí a tajuplných vládních budov), pomocí níž se dav udržuje v poslušnosti.
Středobodem Washingtonu je samozřejmě Bílý dům, v jehož Růžové zahradě se před zraky ohromené veřejnosti odehrává nejeden ceremoniál, nicméně v jehož zákulisí se o vliv přetahují jednotlivé tajné služby, zájmy politické se proplétají s osobními zájmy ekonomickými a uplatňují se hysterická protiteroristická opatření.
A byť by Doctorow nejmenoval, jeho prezident pochází z Texasu, přátelí se s ropnými magnáty a slovy jednoho ze svých mužů neochotně vyznamenává spisovatele, "kteří píší proti státu".
Ostatně na některé skutečné události za předchozí (rozuměj Clintonovy) administrativy se patrně poukazuje i v povídce o Prorokovi, která končí masivním opevňováním Komunity – jako by měl následovat zpackaný útok FBI na texaské Waco, při němž v roce 1993 zahynulo na pět desítek vyznavačů Davida Koreshe včetně dětí.
Jak se uvádí v doslovu, název sbírky je třeba chápat s notnou dávkou ironie. K ní však přistupuje, jak brilantně ilustruje závěrečný agentův dopis přistěhovaleckým rodičům, také soucit a lítost, a zábleskem snad i naděje: jejich syn zemřel pro vlast, a v zájmu hlubšího proniknutí pod její růžově nekomplikovaný povrch píše i Doctorow.
K finálnímu dojmu navíc výrazně přispívá tradičně kvalitní překlad Zuzany Mayerové, která se odvážně rozhodla převést kostrbatě trhaný titul poslední prózy (Child, Dead, in the Rose Garden) do naprosto plynulé a syntakticky provázané češtiny – a jako by tím lehce polidštila i tu z povídek, která jediná vyznívá poněkud programově.
Edgar Lawrence Doctorow: Povídky o skvělé zemi
Překlad Zuzana Mayerová. Mladá fronta, 168 stran, cena 249 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %
