Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Ypsilonky vstoupil podivínův Nadsamec

  15:06aktualizováno  15:06
Do pražského Studia Ypsilon se po třiceti letech vrací Alfred Jarry. Jiří Havelka zde režíruje jeho román Nadsamec.

Studio Ypsilon - Nadsamec Jarry - snímek z divadelní inscenace | foto: Michal SváčekMF DNES

Část literární vědy stále považuje za ošidné, když se dílo vykládá skrz život autora. V případě Alfreda Jarryho, otce slavného krále Ubu a vynálezce patafyziky, však takřka nelze jinak.

Život a dílo se u něho tak prostupují, že se vlastně stávají jednou hodnotou: život je trochu dílem a dílo je trochu životem.

Ve Studiu Ypsilon se přes rozporuplnou Jarryho osobnost otevře divákům román Nadsamec. Postava a dílo Alfreda Jarryho se vrací do Ypsilonky po více než třiceti letech od doby, kdy Jan Schmid inscenoval nejslavnější hru Ubu králem.

Jedinečný mimoň
Voda prý měla na jeho organismus, navyklý na absint, zhoubný účinek, a když ve čtyřiatřiceti letech umíral, jeho posledními slovy byla prosba o párátko. O málokterém autorovi koluje tolik mýtů jako Alfredu Jarrym.

O řadu z nich se zasloužila údajně jediná žena, se kterou se Jarry skutečně přátelil: manželka šéfredaktora listu Mercure de France madame Rachildová, která o excentrickém spisovateli sepsala vzpomínkovou knihu. Inscenace Jiřího Havelky však nehodlá nabídnout jediný pravý pohled na skutečného Jarryho a jeho Nadsamce.

"Základním tématem vlastně bylo nemít téma. Nevykládat Jarryho. Jediným, kdo ho možná skutečně znal, byla jeho matka nebo některý z jeho úplně nejbližších přátel, možná doktor Saltas, vydavatel Valette či Apollinaire. Kdekdo, včetně surrealistů a dadaistů, si ho však přisvojoval. Sám Jarry pak o sobě s oblibou šířil mystifikace. Vždycky, když má člověk pocit, že už už rozumí, Jarry mu něčím unikne. A to je i náš inscenační princip," vysvětluje Jiří Havelka.

S jistotou lze podle režiséra o Jarrym říct pouze jediné: byl to podivín. "Podle mě nebyl ani tolik génius, jako spíš naprostý mimoň, zjev, figurka. Jeho nápady nejsou úplně původní: o otci Ubu je známo, že jej vymyslel Jarryho spolužák, jiné inspirace zase čerpal z kabaretů na Montmartru, kde již před Jarrym působilo dost recesistů. Známý doktor Faustroll, badatel v oboru patafyziky, měl například předobraz v kabaretním kapitánovi Capovi. Alfred Jarry však dovedl všechny tyto nápady dobře spojovat, a přitom zůstat jedinečný," míní Jiří Havelka.

Člověk jako stroj
Zcela v Jarryho duchu je i název představení - Nadsamec Jarry. Sám spisovatel se totiž tak tituloval, stejně jako se podepisoval Otec Ubu. Nadsamec je podle režiséra spolu s románem Dny a noci nejosobnějším Jarryho dílem vůbec.

Má těžko uchopitelnou strukturu i absurdní děj: hlavní hrdina Ondřej Marcueil dosahuje ve všech směrech natolik nadlidské výkonnosti, že se vyrovná stroji. V závodu zvítězí nad superrychlou lokomotivou, během jediného dne je schopen vykonat více než osmdesátkrát milostný akt.

"Také román stále čtenáři uniká, tu se stočí do milostného příběhu, vzápětí přeskočí do zbožštění sportu s dopingovou aférou," popisuje Havelka, jemuž se v hlavě při čtení nejvíc ze všeho odvíjel animovaný film.

"Říkal jsem si, že animovaný film nebo komiks je snad jediný způsob, jak se s Nadsamcem vyrovnat. Člověk se nemůže zbavit pocitu, že čte tak trochu parodii na hrdiny typu Supermana, Jarry přitom Nadsamce napsal v roce 1902." V inscenaci se animované či komiksové pasáže z Nadsamce objeví, využity budou i svérázné "loutky", kterými inscenaci obdaroval obchod s erotickými pomůckami.

Kabaret Jarry
Inscenace v Havelkově podání by měla mít rámec kabaretu, v němž se prolíná adaptace Nadsamce s Jarryho životopisem a písničkami Jana Jiráně, které rovněž zachovají kabaretní ráz. Problémem bylo také, co z Jarryho krátkého, leč na historky bohatého života vybrat.

"Zvolili jsme takové události, které v sobě měly dramatické napětí nebo které co do absurdnosti dokonale popisují Jarryho osobité vnímání světa. Ovšem první verze vypadala skoro na čtyři hodiny, tak jsme tříbili a vyhazovali," říká režisér Havelka

A dodává: "Inscenace by měla být skládačkou jednotlivých segmentů, které by na první pohled neměly mít mezi sebou příčinnou souvislost. Teprve jejich vrstvení vytvoří vazby. Nechci dávat jeden výklad, ale zachovat takovou strukturu, aby si jednotlivé kameny do mozaiky složil divák v hlavě sám. Paradoxně ale bylo nakonec těžké nenavazovat."

Jiří Havelka se záměrně vyhnul i oblíbenému principu Ypsilonky, podle nějž role spisovatele přeskakuje z herce na herce. "V tomhle případě mi přišlo výhodnější, kdyby se všichni postupně stávali Jarrym, ale takový trikový princip je možný spíš ve filmu," dodává režisér. Alfreda Jarryho tak hraje jediný herec, Petr Vršek. V ostatních rolích se objevují například Jaroslava Kretschmerová, Roman Mrázik, Pavel Nový či Jiřina Mencáková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muzikál madagaskar
VIDEO: Je to sauna, popisuje Nosková muzikál Madagaskar v kostýmu hrošice

Populární animovaná série Madagaskar se vrací v podobě muzikálu pro děti. V hlavních rolích příběhu, který vychází z prvního animovaného filmu, se objeví...  celý článek

Tomáš Töpfer a Dagmar Havlová v představení Lev v zimě
Nemám tak krásné modré oči jako O’Toole, líčí Töpfer svého Lva v zimě

Tři bratři toužící po koruně, lstivá zhrzená manželka. To vše musí ve hře Lev v zimě, kterou proslavil i film s Peterem O’Toolem, řešit stárnoucí král Jindřich...  celý článek

Záběr ze zkoušek kusu Lámání chleba
Rodinné kroniky ukážou, jak se na jižní Moravě po válce lámal chleba

Šatna tělocvičny, barevné vinohrady, proměna moravského venkova a hlavně šedesát let nedávné historie. Skutečné události z jihomoravské vísky Skoronice se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.