Do Středozemě zamířily nové hordy čtenářů

Dlouhodobý celosvětový rozruch kolem amerického velkofilmu podle Johna Ronalda Reuela Tolkiena zahýbal také s knižní branží. "O naše absolutně rekordní tržby v Británii, Kanadě a Austrálii se podstatně přičinil Tolkien. Za čtyři měsíce roku 2000 jsme tam prodali Tolkienových děl třikrát více než za celý rok 1999," řekla americkému profesnímu týdeníku Publishers Weekly Jane Friedmanová, zástupkyně nakladatelství HarperCollins.
Tenhle obří koncern se sídlem v New Yorku valí na trhy hlavní Tolkienovy tituly; luxusní sada Pán prstenů v kožené a pozlacené vazbě včera vedla bestsellerový žebříček internetového knihkupectví Amazon. "Natočené jsou už tři snímky z Tolkiena - předpokládáme tudíž, že to tak dobře půjde dál," pochvaluje si Friedmanová.

Také tuzemský nakladatel Tolkiena, podnik Mladá fronta, může být spokojen. Za deset let, od roku 1991 do prosince loňského roku, se v edici Svět J. R. R. Tolkiena prodala jeho díla ve více než třísettisícovém nákladu. Čísly určitě dále zahýbe i nová, výpravná edice Pána prstenů - s ilustracemi nejpopulárnějšího tolkienovského výtvarníka Alana Lee. První díl Společenstvo prstenu, který stojí 299 korun, přinesla Mladá fronta krátce před Vánocemi a ještě do konce prosince byl několikatisícový náklad rozebrán.

"Těch čtyři sta výtisků, které nám přišly, bylo pryč během jednoho dvou dnů," tvrdí Marie Pospíšilová z pražského knihkupectví Kanzelsberger. Podle Heleny Černé z oddělení prodeje Mladé fronty vyjde ještě do konce ledna mnohonásobně vyšší dotisk úvodní knihy, pokračování Dvě věže dorazí na knihkupecké pulty v únoru, závěrečná část Návrat krále je načasována na říjen. Čtenáři si poté budou moci složit všechny tři svazky do kartonové krabice.

"Byla to láska na první pohled," vzpomíná na setkání s Tolkienovým dílem překladatelka Pána prstenů Stanislava Pošustová. Knihovna anglistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy tehdy v létě roku 1979 zařadila do sbírek první díl Pána prstenů a Pošustová knížku nedokázala odložit. Do překladu se pustila prý jen tak, pro vlastní potěšení. V prosinci 1980 nabídla svůj překlad Mladé frontě, jenže nakladatelství dělalo drahoty. "Vyžádali si několik posudků - autoři v nich dumali nad tím, zda je možné vydat knížku, která má nesprávně světové strany."

Nakonec musela překladatelka čekat deset let, než svou práci uviděla v tisku. "Vlastně to bylo zcela v intencích Tolkiena - tomu to trvalo celých šestnáct let, než vydal Pána prstenů."

Vedle známé prstenové série a Hobita vydala Mladá fronta ještě Silmarillion, tedy mytologii o stvoření Středozemě, kratší Tolkienovy prózy Nedokončené příběhy a Příběhy z čarovné říše. A to pořád není všechno: v profesorově pozůstalosti se našla pohádka Tulák Rover, která poprvé knižně vyšla až v roce 1988 a vypráví o psíkovi, jehož zlý čaroděj promění v hračku. Dopisy dědy Mráze zase shrnují korespondenci z let 1925-1938, v níž Tolkien svým dětem pod jménem děda Mráz vykresloval, co se za uplynulý rok přihodilo na severním pólu. Jsou tady i tři svazky Tolkienových Básní, které sám autor doprovodil barevnými ilustracemi, a Básně z trilogie Pána prstenů. Na českých pultech je k mání i Tolkienův životopis z pera britského vědce Humphreye Carpentera a řada navazujících děl, od atlasu Středozemě a antologie šedesáti barevných celostránkových ilustrací přes knihu kvízů až po dobrodružnou deskovou hru.

Nová, výpravná edice Pána prstenů přináší ilustrace nejpopulárnějšího tolkienovského výtvarníka, Alana Leea.

Premiéra filmu Pán prstenů - Společenstvo prstenu v pražském multikině Slovanský dům. Provozovatelé kin hlásí: Takový zájem nepamatujeme.

Premiéra filmu Pán prstenů - Společenstvo prstenu v pražském multikině Slovanský dům. Provozovatelé kin hlásí: Takový zájem nepamatujeme.