Reedice Tutu vychází k nedožitým pětaosmdesátinám Milese Davise, které připadly na 26. května. Půlkulaté výročí letos slavíme i od jeho vzniku.
Původně bylo vydáno v prosinci roku 1986. Ve své době bylo Tutu poměrně kontroverzním počinem, Davis za ně sklidil nadšenou chválu i úplné zatracení. Jde totiž o album, na kterém se opět, jako už několikrát předtím, zcela odchýlil od představ svých dávných fanoušků, jakou "by měl" jejich idol hrát hudbu, i od zavedených dobových idejí jazzu vůbec.
Tutu, kterým po třiceti letech vydávání na labelu Columbia (dnes Sony Music) přestoupil Davis ke koncernu Warner Music, původně mělo vzniknout ve spolupráci s pop-funkovým hitmakerem Princem. Zůstalo však jen u záměru, který bohužel nebyl realizován, podobně jako jiné Davisovy plánované kooperace (například s Jimim Hendrixem na přelomu 60. a 70. let). Možná i proto, že druhého tak výrazného "kohouta na svém smetišti" Davis ve skutečnosti nesnesl.
Přesto je Tutu albem, které vzniklo ve dvojici, a to s baskytaristou a skladatelem Marcusem Millerem. Ten si de facto touto deskou zajistil hvězdnou budoucnost, jejíž smetanu líže s úspěchem dodnes. S výjimkou dvou skladeb (jedné od klávesisty George Dukea a jedné coververze popové kapely Scritti Politti) Miller napsal celé album, které také spolu s Tommym LiPumou produkoval.
Hudba alba je stylově laděna spíš do "osmdesátkového" rhythm'n'blues a funky s velmi podstatným podílem syntezátorů, sekvencerů a bicích automatů.
Nepočítáme-li časté využívání perkusí, "živé" bicí hostujícího Omara Hakima slyšíme jen v jedné jediné skladbě. Stejně tak velmi sporadicky vstupují do hry další nástroje mimo trubku a syntetické zvuky, například housle polského, od 70. let však v USA žijícího jazzmana Michala Urbaniaka.
Album svým názvem odkazuje k prvnímu černému jihoafrickému arcibiskupovi anglikánské církve a bojovníkovi za lidská práva Desmondovi Tutu, jemuž Miles Davis touto formou složil poklonu. Závěrečná skladba Full Nelson je pak "pozdravem" tehdy nesmírně populárnímu Nelsonu Mandelovi, jihoafrickému opozičnímu politikovi a pozdějšímu prezidentovi.
Druhý disk aktuální reedice přináší dosud nezveřejněnou živou nahrávku Davisovy osmičlenné kapely (jejímž členem je mj. slavný kytarista Robben Ford) z festivalu ve francouzském Nice v červenci 1986.
Půl roku před původním vydáním Tutu zde Davis hraje nejen dvě skladby z tohoto alba (Portia a Splatch), ale také své verze dvou popových hitů, které studiově nahrál na předešlé album You´re Under Arrest (1985), Human Nature z repertoáru Michaela Jacksona a Time After Time zpěvačky Cyndi Lauper.