Takhle vypadá obal čtvrtého, zatím nejpropracovanějšího alba, jehož název nese jméno kapely.
Divokej Bill se drží tradičního rockfolkového břehu a zároveň odlétá na výpravy k novým ostrovům. Milostné písně, melancholické dumky, protestsong, skladba pro děti i pijácká hymna, to vše se vešlo na novou desku.
Na výpravě vodami české populární hudby se Divokej Bill kultivuje. Podobnou, i když samozřejmě vlastní cestou prošla třeba skupina Kabát.
Vodami české pop-music
Nyní sestava Divokej Bill potvrdila postavení velké národní kapely, která se dokáže nespoutaně odvázat a jejíž písně také zatřesou člověkem zevnitř. Stane se to hned v úvodní skladbě Prase, která vůbec není rozvernou písní o zabijačce, ale vypovídá mimo jiné o tísni, jež pramení ze zabíjení a z možné války.
Houpavý rock, opentlený bendžem, získává v závěru písně na naléhavosti rapováním. Zpěvák a kytarista Václav Bláha, tvůrčí duch Divokého Billa, nezesiluje hlas. Poznávací značkou jeho civilního zpěvu je melancholie, hořkosladká nálada, která prostupuje většinou "billovských" písní. Posluchač se přitom baví, i když kapela mu připomíná nevyhnutelný konec života v písni Váha muší.
Vždyť: "Dokud naše dny nejsou sečtený, je nutný nebýt smutný, ale veselý. Nacpi se na začátku mise kaše vtipný, aby v pořádku jsme dojeli."
Styl Divokého Billa je velmi košatý, přitom jednotný v přirozeně zpěvných melodiích a v osobnosti barda Václava Bláhy. Kapela si může klidně odskočit k baladě Síť, pohádkové písni O Ferdovi a Mravenci nebo k podobenství o čmelákovi.
Energie vrchovatě
Dva velké protipóly, mezi nimiž Divokej Bill cestuje, lze nalézt na konci desky. Protiválečná skladba Vesničani, zpívaná částečně anglicky a česky, říká vše v jedné lakonické větě "Dvacet jedna mrtvejch, a to jsem nepočítal vesničany", jež se v závěru písně několikrát opakuje.
Oproti tomu Alkohol je čirá, pijácky posmutnělá hymna o tekutém příteli, jenž "hladí mý tělo mladý, takže zbyde z něj jenom vrak".
Písněmi se prolínají vyhrávky bendža, harmoniky nebo houslí, jsou zde i nenápadná kouzla se zvuky. Divokej Bill znamenitě hospodaří s tóny i energií, jíž má osmičlenná formace vrchovatě. Přitom dokázala stvořit album, které je navenek křehké, překvapující a vnitřně rozmanité.
Některé písně si samy říkají o to, aby zněly u ohňů a v hospůdkách. Divokej Bill definitivně zlidověl.
DIVOKEJ BILL - Divokej Bill
EMI, délka CD 40:16
Hodnocení MF DNES: