O způsobu oslav muže, který v hudebním i životním stylu předurčil punk, který mnohokrát balancoval na hranici života a smrti, ale který také natočil řadu vynikajících alb, přinášejících zdaleka nejen přímočarý řinčivý rock´n´roll, světové agentury (zatím?) mlčí.
Nejviditelnějším dárkem je album The Weirdness, které natočil se svou původní kapelou The Stooges neuvěřitelných čtyřiatřicet let po jejím prvním "cvičném" rozpadu.
Staříci si jen tak zablbli
Jako většina kapel podobného zaměření se ani The Stooges nesešli v kompletní sestavě - někdejšího, v roce 1975 zemřelého basistu Davea Alexandera musel nahradit jeho "žák" Mike Watt. Bratři Ashetonové, kytarista Ron a bubeník Scott jsou ovšem na svém místě.
I když energií - jež u "proto-punku" byla alfou i omegou - se původním opusům noví The Stooges mohou jen těžko rovnat, slavný producent Steve Albini jistě z kapely vyždímal, co mohl. A není to úplně zbytečný comeback.
Minimálně proto, že tahle parta někdejších známých ochlastů a feťáků dává vědět, že téměř komplet "přežila", na což by na začátku 70. let nikdo nevsadil zlámanou grešli. A nejen to - taky si i dnes dokáže docela pěkně "zablbnout". Větší význam téhle desky by bylo zpozdilé hledat.
Formálně přináší nové album v podstatě totéž, čím The Stooges prosluli ve svých nejlepších letech na přelomu 60. a 70. let - ostré riffy, jednoduché, o překot hnané rytmy, Iggyho protahovaný výrazný zpěv.
Sametoví extatici v Berlíně
Právě na tyto rysy navazovali o bezmála desetiletí později punkeři na obou stranách Atlantiku. To už byl ale Iggy Pop (vlastním jménem James Osterberg) hudebně jinde. Z nejhoršího drogového dna, na které spadl po rozpadu The Stooges, jej vytáhl kolega David Bowie.
V tehdy mimořádně inspirativním prostředí Západního Berlína Bowie vyprodukoval dvě zlomová Popova alba The Idiot a Lust For Life. Obě vyšla v "punkovém" roce 1977, obsahují však na svou dobu modernisticky znějící temný rock. Zvláštní vztah obou protagonistů byl inspirací filmu Velvet Goldmine (česky Sametová extáze).
Posléze Iggy Pop točil alba v nejrůznějších stylech, ovlivněná metalem, popem, moderním rockem, ba i jazzem, na několika z nich spolupracoval v 80. letech i český kytarista Ivan Král.
Iggy s Frodovou tváří
Výrazná tvář i vrozené showmanství Iggyho Popa nejen dobře posloužilo při jeho vlastních koncertech, ale využili jej i někteří filmoví režiséři, nejvýrazněji Jim Jarmusch v jedné z povídek filmu Coffee And Cigarettes, kde je Iggy partnerem Toma Waitse, a v antiwesternu Dead Man, kde exceluje v roli transvestity po boku Johnnyho Deppa.
S The Stooges se dal Iggy Pop znovu dohromady v roce 2003 při natáčení svého zatím posledního sólového alba Skull Ring, na němž kromě jiných hostovali také jedni z jeho ob-generačních následovníků Green Day. Od té doby The Stooges válcují pódia světových sálů i festivalů (vloni si zahráli i na festivalu Hodokvas ve slovenských Piešťanech).
Na letošní rok je ohlášena premiéra životopisného filmu o Iggym Popovi, pojmenovaného podle jeho patrně nejslavnější písně The Passenger. Americký snímek režíruje Nick Gomez, do hlavní role mladého Iggyho byl poněkud "pikantně" obsazen Elijah Wood, známý hlavně jako představitel Froda v Pánu prstenů.
