"V současné době jsou mecenášské kluby celoevropským trendem," řekl Otava. "Mecenáši se odlišují od tradičních sponzorů živým kontaktem s herci, operními pěvci a tanečníky. Například v USA chodí mecenáši s umělci na večeře a kupují si vedle nich místa u stolů."
Otava režíroval v severoamerické Wichitě operu Faust a Markétka a zažil, jak si mecenáši kupovali za 20 tisíc dolarů (necelých 400 tisíc korun) místa u stolu s hlavní hvězdou, představitelem Mefista Samuelem Ramym.
Židle vedle režiséra vyšly na 15 tisíc dolarů. "Získané peníze nedostali účinkující umělci, ale celá wichitská Grand opera," upozornil Otava.
Liberecké divadlo, v němž pracuje přes 230 zaměstnanců , dobrodince potřebuje. Někteří umělci tam berou třináct a půl tisíce korun, průměrný plat je jen o tři tisíce vyšší..
"Naši špičkoví herci žijí na hraně chudoby a mají u nás tolik práce, že jim většinou chybí čas, aby si přivydělávali jinde," upozornil Otava.
V Šaldově divadle již vznikl Mecenášský klub baletu. Jeho šéfka Alena Pešková rozeslala významným osobnostem z Liberce a okolí dopis, v němž je prosí, jestli by se nezařadily mezi mecenáše špatně placených tanečníků.
Rozmazlování divadelních hvězd je ve světě běžné
"Někdy stačí málo - přispět na kvalitního externího pedagoga, na lepší tréninkovou obuv a oblečení, velkorysejší kostýmy, na maséra, či doplňky stravy, díky nimž se tanečníci lépe vyrovnají s velkou fyzickou zátěží," vysvětluje Pešková.
Mecenášství vidí především jako krásné přátelství a vzájemnou úctu. A jako s nadsázkou rozmazlování hvězd věrnými diváky - mecenáši, které je u světových baletních souborů běžné.
"Není to sponzorství ve stylu něco za něco, ale dávání si dárků proto, že potřebuji podporovat, co oceňuji a co se mi líbí," dodala Pešková.
Sama Pešková přemýšlí o kroužku umění, v nichž by umělci a mecenáši debatovali o umění, ale například také tančili, muzicírovali nebo recitovali.
