Rehnicerovi věnovaný vzpomínkový večer, který se dnes od dvaceti hodin koná v pražské Divadle Archa pod názvem Urbicida, není jen příležitostí, jak připomenout výraznou a přitažlivou osobnost, jejíž předčasná smrt před rokem otřásla řadou spolupracovníků i přátel, ale také možností uvést soubor autorových esejů, úvah a rozhovorů, vydaný nakladatelstvím Mladá fronta pod názvem Nesnesitelná jednoduchost modernosti. U zrodu knihy, která by shrnula jeho nejdůležitější texty napsané v Praze, stál ještě sám autor - to bylo těsně před jeho smrtí.
Raymond Rehnicer, jenž žil v letech 1942 až 1998, patřil k těm, kterým se podařilo v roce 1992 dostat z válečným konfliktem rozděleného a ničeného Sarajeva, onoho města poezie, jak jej kdysi pro velkou antologii nazval Dušan Karpatský, jeden z architektových pražských přátel a překladatelů. Rehnicerův esej prokládaný deníkovými záznamy a zachycující realitu války v Bosně a Hercegovině vydalo pod názvem Tráva a sloni vzápětí po autorově příchodu do Prahy nakladatelství Prostor. Tato kniha vznikala v podmínkách boje za holý život a patří k autentickým výpovědím o tragédii, jejíž příčiny a důsledky Rehnicer průběžně pojmenovával v dalších a dalších textech.
Tragický konflikt v Bosně a Hercegovině Rehnicer vždycky chápal zejména jako válku o hodnoty, jako "válku za ustavení takového hodnotového systému, v němž má síla zbraní a populistická manipulace nahradit demokratický dialog a občanské svobody". Všechno, co Rehnicer dělal v Praze či na svých přednáškách ve Vídni i jinde v Evropě, bylo namířeno proti přijetí "faktického stavu v terénu". Jeho praxe a zájem o urbánní situaci jej pak logicky vedly k angažmá na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy a projevily se také v řadě textů, kde například varoval před tím, aby se v důsledku nekontrolovatelných rozhodnutí mocných jedinců a tlaku rychlých peněz z Prahy nestala další tragická karikatura lidského sídla. Rehnicer se přitom neomezoval na architektonické argumenty, ale do hry vtahoval také obecnější aspekty globálního politického a ekologického vývoje.
Na scéně, již navrhl Rehnicerův přítel a spoluautor Tančícího domu Vlado Milunič, zazní úryvky z textů shromážděných v právě vydávané knize, promítnuty budou ukázky z dokumentárních snímků Živá tráva režisérky Andrey Majstorovičové a Z druhého břehu Milana Maryšky. O Rehnicerovi pak promluví překladatel a publicista Dušan Karpatský či šéfredaktor časopisu Architekt Jiří Horský. Ve foyeru bude k vidění výstava Jiřího Sozanského, Jaroslava Prokopa a Aldina Popaji Urbicida.
