Rtuť | foto: René Volfík, ČTK

Divadelní Rtuť není žádný čajíček, ale ani šok

Hře Philipa Ridleyho nazvané Rtuť, kterou v pondělí uvedlo v premiéře pražské divadlo Letí, se dostalo pověsti kontroverzního kousku a není divu, že již dopředu vzbuzovala velkou zvědavost

Londýnská premiéra Rtuti prý obrazy násilí, drastickým příběhem a nevybíravým jazykem pobouřila kritiky i diváky, autorovo domovské nakladatelství dokonce odmítlo hru vydat.

Nuže, čím je Ridleyho hra šokující? Možná námětem rozkladu společnosti, která ztratila paměť a za mohutné konzumace drog (zde různobarevní, zvláštní motýli) existuje pouze na principech násilí. Obrazy apokalypsy však nejsou ničím novátorským ani na divadle.

Na nezakrývanou krutost jsme přivykli díky cool dramatice, vulgarismy v divadle atakují skutečně jen citlivé duše. Možná, že kýžené pozdvižení vyvolal fakt, že Ridley podráždil nervy politické korektnosti: většina ostrých výrazů souvisí s barvou kůže či vyznáním.

Nadávka jako jazykolam
ercům však chybí bravurnost, s níž by nadávky chrlili z úst, a invektivy se tak stávaly stále vyprázdněnějšími. Kostrbatá sousloví "rosolovitej afghánskej paraplegik" či "milion kilometrů cikánský placenty" působí spíš jako peprnější jazykolamy. Přesto všechno text má silný mravníc apel – jeho autor ostatně ani neskrývá, že se v zásadě cítí moralistou.

Inscenace režiséra Julia Ševčíka však má v sobě sugestivní naléhavost. Předně je to industriální, průmyslovým harampádím zaneřáděný prostor, který napomáhá vybudování atmosféry a vtažení do příběhu, a to i přesto, že režie možností haly příliš nevyužívá a hraje se na centrálně umístěném pódiu. Předností inscenace pak jsou zejména herecké výkony.

Z hlavních hrdinů, bratří organizujících večírek pro zvrhlého klienta, vyniká Kryštof Hádek jako bezbranný, dětštější Darren. Silná je také postava Vévodkyně ztvárněná Evou Salzmannovou: podivně potrhlá figura s tajemstvím, žijící fantaziemi, jež se dotýkají starého dobrého a zmizelého světa. Mezi nejsilnější, mrazivá místa patří situace, v níž Vévodkyně cítí nutkání zpívat a útržky melodií se z ní derou, jako by se dávila.

Česká inscenace Rtuti kontroverze asi nevzbudí, přesto však nelze souboru upřít dramaturgickou odvahu a ani publikum se nudit pravděpodobně nebude.

PHILIP RIDLEY: Rtuť
Karlínská hala Praha. Režie Julius Ševčík, hrají Kryštof Hádek, Marek Němec, Eva Salzmannová a další, délka 120 minut.
HODNOCENÍ MF DNES: