ze hry Dr. Gustáv Husák: Väzeň prezidentov – prezident väzňov

ze hry Dr. Gustáv Husák: Väzeň prezidentov – prezident väzňov | foto: Divadlo Aréna Bratislava

Divadelní Gustáv Husák je děsivý i groteskní

  • 2
Ani po sedmnácti letech od sametové revoluce není vzácností takový interiér, jako nabízí hra Dr. Gustáv Husák, a vzbuzuje neblahý pocit čehosi důvěrně známého.

První dojem z inscenace bratislavského divadla Aréna patří scénografii: typický socialistický kulturák, včetně charakteristických detailů, jako je barevným plastem vyplétaný odpadkový koš či hnědá umělohmotná konévka.

S pohledem na neutěšený sál jako by se vrátil pocit normalizačního marasmu: ostatně hodiny ukazují celou dobu nehnutě za deset minut dvanáct.

Klaunské výstupy
Jako z bunkru vylezou z propadel dva Husákové, kteří zachycují hrdinu hry jako levicového intelektuála, aktivního účastníka povstání a vězně. Marián Prevendarčík a Ján Gallovič jsou ustrojeni jako dvojčata a právě toto zdvojení dodává scénám přídech klaunství.

Již dramatikem předepsaný nápad, kdy se různé konání ilustruje zacházením s jablky, se blíží eskamotérství. A převlékání z vězeňského mundúru zpátky do civilu, kdy si oba Husákové vymění prvorepublikové bílé spodky za pruhované trenýrky, je vyloženě groteskní.

Dynamiku a davovost na jeviště vnáší početný dětský pěvecký sbor, oděný do pionýrských stejnokrojů. Ten má rozličné úlohy: při vězeňské scéně výslechu chrlí na Husáka nadávky, při politické oblevě rozepíná modré košile a křepčí na píseň Hey Jude.

První polovina inscenace však někdy trpí doslovností. Mluví-li se o párcích, kterými Marta Gottwaldová nasytila hladové soudruhy, objeví se uzeniny hned na scéně.

Druhá polovina hry zachycuje Husáka již jako muže, který "znormalizoval" zemi. Mění se struktura hry, která dostává charakter monologických textů Thomase Bernharda s jejich typickými refrény. Na scéně, čas od času podpořený dětmi, účinkuje sám Emil Horváth.

Husákův přízrak
Jeho první zjevení je až přízračné, tak dokonale je herec maskován. Horváthova husákovská kreace je skvělá a pohybuje se mezi dvěma polohami.

Řečnícího státníka charakterizuje přesně odpozorovanými detaily od specifické "federální" mluvy po třas rukou. Husáka "soukromého" Horváth naopak vytváří jako energického člověka s živou gestikulací, ve kterém je i fyzicky stále přítomné napětí.

V rezignovaného muže se promění po záchvatu mrtvice: vsedě svírá aktovku a bojí se mladých, kterých je kolem tolik. Pak jeho zhroucená postava již jen němě ilustruje skutečný Husákův televizní projev, promítaný na plátno.

Po poslední replice Horváth symbolicky uvolní řetěz ze dveří a zhasne plátno se zamrzlým obrazem starce, jenž byl posledním totalitním prezidentem.

Viliam Klimáček - Dr. Gustáv Husák
Divadlo Aréna Bratislava, režie: Martin Čičvák, hrají: Emil Horváth, Ján Gallovič, Marián Prevendarčík, Detský spevácky zbor Slovenského rozhlasu
Hodnocení MF DNES: 70%