Desítky českých a slovenských herců, režisérů, divadelních kritiků a teoretiků přilákala přehlídka Setkání 2001 Stretnutie. Od úterý do soboty tento festival ve třech divadelních sálech představoval nové dramatické počiny českých a slovenských scén.
Pro obyvatele Zlína připravili pořadatelé také překvapení v podobě pouličních divadel, která v centru města předváděla své scénky. Na chůdách se městem procházeli členové banskobystrického Divadla na vysokej nohe, v ulicích se roztrousili také performeři pražského Divadla Continuo, aby nic netušící kolemjdoucí šokovali svými ztřeštěnými nápady.
Emília Vašáryová, herečka:
Myslím si, že právě konfrontační festivaly, jako je Setkání-Stretnutie ve Zlíně anebo pražský Zlomvaz, brněnské Setkání či festival Na hranici v Těšíně, jsou akcemi, které přispívají k tomu, že se slovenské a české divadlo může porovnávat. Je velmi důležité, aby k těmto konfrontacím docházelo, posunuje to divadlo dál. Takový festival, jakým je zlínské Setkání-Stretnutie, může ukázat, kam vlastně české a slovenské divadlo směřuje.
Místo osvobození pochod
Ani festival Setkání ale nebyl ušetřen organizačních potíží. Hned úvodní happening v ulicích, kde měli herci předvádět osvobození Zlína, se omezil na pouhý pochod mažoretek a dechovky na náměstí.
Závažnější byla absence bratislavského Sdruženia pre súčasnú operu. Festival se tak musel obejít bez operní produkce. Zlínští diváci se nedočkali ani téměř vyprodaného představení Epochální výlet pana Broučka do 15. století pražského Divadla v Dlouhé. Na Arnošta Goldflama v roli pana Broučka si musejí počkat až do října.
První bylo Studio Láďa
Vůbec prvním představením uvedeným na festivalu byla na Malé scéně hra Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, s níž do Zlína přijelo pražské Studio Láďa.
Vůdčí osobností souboru Studio Láďa a zároveň autorem hry je Ladislav Smoljak. Hra Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého je připomínkou umění socialistického realismu padesátých let, do souboje proti budovatelským písním vystupuje tajemný Fantom s rokenrolem, který ovládl Ameriku a západ Evropy. Přitažlivost představení dodávají i písničky Ivana Hlase, který v inscenaci také hraje.
"Je to příběh, který se v té době klidně mohl stát. Využili jsme příležitosti, abychom udělali zábavný a hudebně přitažlivý kus. Inspirovala nás muzika těch revolučních let, která tenkrát zněla od rána do večera, takže jsme ji už nikdo nemohli poslouchat," říká autor hry.
Bernhard Jiřího Štěpničku zaujal
Inscenaci satirické hry Thomase Bernharda nastudoval na první české scéně režisér Oto Ševčík. Do hlavní role nacisty Rudolfa Höllera obsadil Jiřího Štěpničku.
Thomas Bernhard je u nás v posledních letech poměrně oblíbeným, vyhledávaným a skoro by se dalo říci i módním autorem. Před penzí je pro vás prvním setkáním s tímto dramatikem?
Ano. A je to setkání v každém případě velmi zajímavé, ale zároveň i komplikované. Já jsem dost dlouho váhal, jestli to máme inscenovat nebo ne, uvažoval jsem, jestli fašismus, o kterém ta hra vlastně je, je pro českého diváka takto zajímavý, jestli bude schopen to zevšeobecnit. Ale kupodivu se zatím zdá, že to divák bere, takže mě těší, že jsem se zase jednou zmýlil.
Co vás na hře zaujalo?
Speciálně to, jak je napsaná jakoby ve verších, přestože to nejsou verše, ale je to do jisté míry rytmický text psaný bez interpunkce. Je to velký labyrint, ve kterém autor nabízí hercům určitou možnost volby, na co se zaměřit, jakou myšlenku objevit. Je to od něj rafinované a fikané, ale zároveň příšerně těžké.
Malým divákům se opička líbila
Dopolední představení souboru Buchty a Loutky bylo určeno především nejmladším divákům. Pro festivalové hosty bylo spíše příjemným ranním zpestřením. Hrát pro děti není však tak jednoduché!
Udržet pozornost a napětí do poslední chvíle se s hrou Opička Jenovéfa povedlo. Děti pozorně sledovaly úsek dvou dnů ze života vynalézavé opičky a jejích kamarádů opravdu s nadšením. Upozorňovali zvířecí hrdinku na nebezpečí číhající na ni v podobě osadníků nebo jí radily ve škole.
Divadelní hra vznikla na motivy afrických pohádek a Příběhů opice Jenovéfy Arnošta Vaněčka. Nápadití divadelníci z Prahy připravili pro opičku kulisu na otočném panelu, která znázorňovala prales. Tři pánové schovaní uprostřed ovládali jak maňásky a plyšová zvířata, tak slunce a zvládali i zvukový doprovod. Kratičká inscenace je plná zajímavých výtvarných prvků a humorných okamžiků.
Dětské výkřiky nadšení a úžasu potvrdily funkčnost představení, jehož režisérkou je Kristina Maděričová.
Hrálo se tu příjemně, říká Trojan
Středeční odpoledne patřilo na festivalu Setkání 2001 Stretnutie Dejvickému divadlu Praha. Představilo se na Malé scéně s divadelní hrou ruského klasika Ivana Alexandroviče Gončarova nazvanou Oblomov v titulní roli s Ivanem Trojanem.
Jak se vám hrálo tady ve Zlíně? Máte rád festivaly typu Setkání 2001 Stretnutie?
Byl jsem na festivalu v Plzni s Vinohradským divadlem, pak jsme byli v Nitře s Revizorem a tam byla atmosféra fantastická. Mám pocit, že stejně taková atmosféra byla i tady. Je vidět, že na tento festival chodí lidi, kteří o představení stojí, kteří mají divadlo rádi. Asi proto to bylo velmi příjemné. Ačkoliv tento prostor byl jiný, než na jaký jsme zvyklí. Nakonec jsme se s tím ale nějak vypořádali. Lidi nám k tomu pomohli.
Neznervózňovala vás skutečnost, že tady sedí v hledišti hned několik divadelních kritiků?
Já jsem si to nepřipouštěl, protože reakce diváků byly opravdu velice spontánní. Jestli se tam někdo díval očima kritickýma, na to jsem raději nemyslel. Hrál jsem to jako každé jiné představení. Ale samozřejmě mě i spousta věcí znervózňovala, třeba velikost prostoru, nevím, nakolik jsem to zvládal hlasově, jak to bylo slyšet vzadu.
Na festivalu se ještě představí prešovský soubor se stejnou inscenací. Půjdete se na kolegy podívat?
Bohužel odjíždíme. Je mi líto, že se nezdržíme. To mi bylo líto už na festivalu v Nitře, kde jsme museli hned druhý den ráno odjet. A dnes jedeme hned po představení. Takže je to fofr. Je škoda, že tady člověk nemůže strávit alespoň pět dní.
Tudíž nemáte ani možnost nasát atmosféru zlínského festivalu?
Tu atmosféru mám možnost nasát tak akorát po představení. Pak si půjdu dát někam pivo a potom jedu do Brna, kde natáčím.
A můžete říct, zda se vám ve Zlíně líbilo nebo nelíbilo?
Co mám říct, byl jsem tady opravdu jen na otočku. Zdá se mi, že o festivalové představení je tu velký zájem a to je myslím obdivuhodné.
Opera nakonec nebude
Současná slovenská opera na festivalu Setkání 2001 Stretnutie nebude. Představení bratislavského Združenia pre súčasnú operu, které nabízelo hned dva operní kusy zároveň, museli pořadatelé zrušit.
"Jedna z hlavních protagonistek tohoto představení nemohla přijet a tak jsme museli najít náhradní titul," vysvětluje tajemnice festivalu Viera Divoká. Namísto opery ovšem diváci v pátek ve 22 hodin ve Studiu Z zhlédnou činoherní inscenaci.
Do Zlína přijede soubor Divadla Josefa Gregora Tajovského ze Zvolena. Uvede hru slovenského autora Karola Horáka Mesianistova hlava alebo Archa úmluvy. Režisérem inscenace je Michal Babjak.
 Činoherní klub Praha na festivalu Setkání 2001 Stretnutie uvede v sobotu večer hru Návrat do pouště |
 Eva Salzmannová a Jiří Štěpnička v inscenaci pražského Národního divadla Před penzí |
 Jiří Štěpnička v roli nacisty Rudolfa Höllera a Eva Salzmannová v představení Národního divadla v Praze Před penzí |
 Pavel Liška v inscenaci brněnského HaDivadla Faust (Faust je mrtvý). |
 Ze života hmyzu - Klicperovo divadlo Hradec Králové, představení patřilo k nejpozoruhodnějším na zlínském festivalu Setkání 2001 Stretnutie. (11. května 2001) |
 Při zahájení divadelního festivalu Setkání 2001 Stretnutie hrála před zlínským divadlem dechovka. (8.5.2001) |
 Při zahájení divadelního festivalu Setkání 2001 Stretnutie prošli Zlínem i mažoretky. (8.5.2001) |
 Autor úvodní hry na divadelním festivalu Setkání 2001 Stretnutie ve Zlíně Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, herec a režisér Ladislav Smoljak se před budovou Malé scény podepisuje jednomu ze svých fanoušků |
 Autor úvodní hry na divadelním festivalu Setkání 2001 Stretnutie ve Zlíně Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, herec a režisér Ladislav Smoljak. |
 Ivan Trojan a Jiří macháček v herecké šatně na Malé scéně před představením Oblomov na divadelním festivalu Setkání 2001 Stretnutie ve Zlíně (9. května 2001) |
 Ivan Trojan a Jiří macháček v herecké šatně na Malé scéně před představením Oblomov na divadelním festivalu Setkání 2001 Stretnutie ve Zlíně (9. května 2001) |
 Ivan Trojan a Jiří macháček v herecké šatně na Malé scéně před představením Oblomov na divadelním festivalu Setkání 2001 Stretnutie ve Zlíně (9. května 2001) |
 Herci pražského Divadla Continuo bavili v ulicích Zlína kolemjdoucí svými scénkami v rámci festivalu Setkání 2001 Stretnutie. (11. května 2001) |
 Odvážný projekt Ze života obludného hmyzu přivezlo do Zlína Klicperovo divadlo z Hradce Králové. Pod taktovkou Vladimíra Morávka se na něm podílelo ještě dalších šest režisérů. (14. května 2001) |
 Nová hra Viliama Klimáčka Rozkvitli sekery, která na Slovensku zvítězila v soutěži Dráma 2000, uzavřela v podání martinského Divadla SNP v sobotu v noci program festivalu Setkání 2001 Stretnutie. (14. května 2001) |
 Maskérka líčí Petra Nárožného před představením Návrat do pouště. (14. května 2001) |
 Mezi režisérskými osobnostmi, které festival Setkání 2001 Stretnutie přilákal, byl J. A. Pitínský. Zlínské divadlo na přehlídce uvedlo jeho inscenaci Třináct písní. (14. května 2001) |
 Inscenace Před penzí pražského Národního divadla byla především hereckým koncertem Jiřího Štěpničky. (14. května 2001) |
 Slovenská herečka Emília Vášáryová si před představením Návrat do pouště v šatně čte poznámky ke scénáři hry. (14. května 2001) |
