"Věřím, že i u nás už je to na lepší cestě," říká mluvčí Filmové rady režisérka Helena Třeštíková. Loni se filmaři na karlovarském festivalu sešli s politiky; výsledkem byla mimořádná dotace ve výši sto milionů korun do doby, než vznikne nový filmový zákon určující zdroje pro tvorbu.
Jeho návrh už leží na ministerstvu kultury, v říjnu by měl přijít do vlády a podle odhadů producenta Pavla Strnada by mohl platit od léta 2009. Právě o časovém plánu a další jednorázové výpomoci budou filmaři jednat s politiky ve Varech i letos.
"Na schůzku 5. července jsou zváni zástupci ODS, lidovců, sociální demokracie a zelených," odpověděl Strnad na otázku, zda se stejně jako loni bude jednat i s komunisty.
Loňské akce filmařů, hlavně protest v Cannes a hrozba, že stáhnou svá díla z festivalů, ublížila jejich pověsti u části veřejnosti. Ozývají se také hlasy, proč filmaři žádají víc peněz, když vzniká rekordní počet děl – ohlášeno je jich kolem padesáti.
"Nemyslím si, že by se obraz filmařů v očích veřejnosti poškodil. Navíc spousta filmů, hlavně dokumentů, vzniká v nedůstojných podmínkách, jen z idealismu," tvrdí Třeštíková.
Tomáš Baldýnský z rady státního fondu kinematografie dodává, že ne každý titul se dokončí; současný boom přičítá razantnímu vstupu Novy do filmů a oživení v ČT. Jenže televize nevítají zákon, jenž jim nařizuje, kolik na filmy dávat.
Představy o výnosné branži rozbil Jan Svěrák, jehož Vratné lahve utržily sto milionů korun; přesto až nyní, po odečtení všech odvodů, zaplatily své třicetimilionové náklady. "A to na ně přišlo přes milion diváků – co potom filmy se stotisícovou návštěvností?" ptá se Svěrák.
