Janák je chytrej jak silnice, ale jeho pohádky jsou filmový odpad. Viz. hodnocení na ČSFD a moje usínající a zívající děti nudou.

Mě náhodou jeho pohádky baví.

Tak předně by si měli najít pořádnýho scénáristu, který dokáže používat chytrý humor ve stylu Wericha, Víti Marčíka či Cimrmanů. Trapný je primitivní pohádkový humor posledních let, nejlépe s ušišlaným čertem. (příklad Lotrando a Zubejda - filmařsky primitivní ale díky humoru moje nejoblíbenější novodobá pohádka)

Scéna a kostýmy nemají být brutálně přeplácaný, jak to miluje Troška. Koukněte na pohádky co se točili za komančů. Vše relativně jednoduché.

No a do třetice - stejně jako ve fotografování - dnes s příchodem digitálu a značného zlevnění, je vidět, že se úplně vytratilo řemeslo, protože to technika doladí sama a fotograf/kameraman je teď každý kdo má v zadnici díru.

Proto všechny pohádky působí jaksi technicky přehnaně dokonale, hloubka ostrosti je jak z reportáží v TV novinách. Opět komančské pohádky působili "filmově", dnes jak když se to točí na mobil. Ve zvuku žádné přirozené ruchy, jen ty umělé.

No a pak samozřejmě herci, dříve přirození, bez přehnaných hraných emocí a grimas. Dnes jsou veškeré emoce silně přetažené. A většina hereckých výkonů je jak ze školní besídky. Ideálně, když ještě nesedí vlastní dabing na klapání huby.

No a řekl bych, že princové se nyní nevybírají ani tak, aby se líbili ženám a dívkám, ale spíše jiným chlapcům jiné orientace....

hlavně tam nesmí hrát Mádl a kdokoliv z Polívkovic rodiny

Je to věcí názoru. Osobně si myslím, že Mádl s Voříškovou nejsou rozhodně pohádkovým propadákem. Která pohádka z polistopadové české doby je PODLE mne propadákem je Poslední rytíř, i když na druhou stranu O zakletém králi a odvážném Martinovi špatný herecký výkon není. Klasika Pyšné princezny a Panny a netvora s Harapesem a Studenkovou mnoho dnešních pohádek porazit nedokáže. Souhlasím s tím, že na posuzování kvality pohádkových předloh a režijních představ mohou mít vliv i rodiče jež mají antipatije k jednotlivým hereckým představitelům ! Co se mi na současné televizní nabídce bez rozdílu veřejnoprávní/komerční nelíbí je fakt, že dramaturgové programů jsou pohodlní a líní nabídnout minimálně srovnatelný filmový zážitek z československé produkce pohádkové doby jako jsou československé Popelky nebo Princ a chudas s Romanem Skamenem v hlavní roli. Ne vše co je nabízeno z Holiwoodu s mizerným dabingem nejde porazit československou klasikou.

Ty nejlepší z nejlepších filmových pohádek mají několik základních rysů: zlo je vždy představováno člověkem, ten je ale spíše směšný než strašný, nadpřirozeno pomáhá, ale ne zase tak moc.

Jestliže pan režisér točí své pohádky jako skládačku toho, co obsahovat smějí, co nesmějí a co mohou podle seznamu, který v článku uvádí, nedivím se, že z toho potom vycházejí takové instantní paskvily, jakých jsme v posledních letech svědky a jenom mi to potvrzuje můj dojem z nich! Prostě namícháme všechno, co má podle nás pohádka obsahovat a myslíme si, že to musí mít úspěch a bude se to líbit. Co na tom, že už si potom nikdo nepamatuje, o čem která pohádka byla, natož, aby si někdo pamatoval název. Fujtajbl! Pohádka má být hlavně originální, navozovat pohodu i přes boj dobra se zlem a v našich končinách má samozřejmě obsahovat i laskavý humor. V první řadě ale hlavně smysluplný scénář a dialogy, které dávají smysl, protože na pohádky se nedívají jen děti, ale i dospělí, kteří se k nim potom ve své dospělosti rádi vracejí z dětských let. Chápu ale současné tvůrce, že bez hereckých mistrů z dob minulých se už dnes tak krásné a nezapomenutelné pohádky zkrátka točit nedají...

Já to tak tragicky nevidím, většina současných pohádek není tak strašná jak s oblibou kde kdo skuhrá.

Spáčilová i Janák zapomněli ještě na jeden prvek, který zaplevelil některé české pohádky posledních let: příliš emancipované princezny v kontrastu s neschopnými jejich mužskými protějšky.

Co to je za slátaninu tenhle článek.