Viděl jsem nedělní odpolední představení 20. 1. 2019. Školní předmaturitní motiv mě extrémně rušil a vadil. Původní náboj kusu a smršť hudebních čísel srážel k nudě. Měl jsem pocit, že sleduji adaptaci muzikálu Rebelové s písněmi z HAIR. Učitelka (chudák Vodnář) i studenti mi přišli stejně otravní jako v Renčově filmu. "Claude, to zní jak iCloud." prosím ne! Školní motiv v druhé půli opravdu vyprchal do ztracena (Kam zmizelo půlnoční překvapení maturáku?). Ale v tom případě už vůbec nechápu jeho smysl v první půli.

Jako druhá věc mi vadila choreografie. Byla to charakteristická uniformní skákaná, rozpažovaná, přikrčovaná, narovnávaná a otáčkovaná, kterou známe z českých klipů a estrád. Množství nápadů = 0. Stranou pak nechám sice technicky dobré pěvecké výkony, nicméně skutečných nezapomenutelných pěveckých osobností pro pražská provedení muzikálů je prostě kritický nedostatek, což Vlasy potvrzují.

Dále jen bodově: Za příšerný herecký výkon a zazdění Easy to Be Hard vyhodit na dlažbu Jungmanky. Nápad udusit vrchol závěrečného verše hymny Let the Sunshine in jste mohli nechat v propadlišti dějin prvního českého provedení před 20(?) lety.

HAIR jsem viděl před několika lety v Londýně. A ano, jdou udělat božsky. V Praze se to nepovedlo.

Doplňuji ještě jeden odstavec, omlouvám se. Vlasy dávají v divadle Kalich. Osobně ho nemám rád. Je to dlouhé, uzonké divadlo s malým pódiem v nedohlednu. Stěží se na něj vešly Zuzana Bydžovská s Evou Holubovou v Baronkách. Uvedení Hair v tomto prostoru muzikálu také nepřidalo.

Proč u nás všechny muzikály vypadají jako školní besídka?

Jděte se podívat na Fantoma opery a věřím, že změníte názor. Ale je pravda, že to je asi jediná světlá výjimka.