Neustále mám v hlavě jednu myšlenku (a to skutečně nad tím přemýšlím). Proč v době "útlaku" (rozuměj za komunistů) byla větší část národa tak vyspělá, že přijímala ve velkém tento inteligentní humor. Viz. např. právě zmiňované Hovory H. A proč nyní, v době demokracie, by ten počet lidí byl určitě mnohem menší. Proč přešli na primitivnější humor (třeba Partička). Je to jen výchovou medii? Nebo útlak povzbuzuje myšlení :-) (....hladový básník píše lepší verše než sytý...). Třeba to někomu nepřijde zajímavé, ale já jsem s věkem čím dál větší skeptik. Dokonce přemýšlím o tom zda relativní svoboda není pro lidstvo cestou do pekel. Ale to už by bylo OT.

K p. Horníčkovi jen tolik - naučil se jistě spoustu věcí od svého učitele Wericha. A já sám si myslím, že ho překonal. Pan Werich dokázal být moudry a inteligentní, ale i kousavý ironicky ve svém humoru, ale Pan Horníček přidal do svého humoru kromě chytrosti a inteligence i laskavost. Neměl potřebu svým humorem ubližovat (na rozdíl např. od p. Sováka). A to z něj dělá "nesmrtelneho" humoristů. Pokud je inteligentniho a moudrého humoru málo, tak ještě k tomu láskaveho je naprostý nedostatek.

Skvělý dokument. Děkuji.Pana Horníčka jsem měla a mám stále velmi ráda, a velmi si ho vážím,klidně bych si zopakovala hovory H, někdy byly velmi nadčasové.Velké pohlazení od velkých lidí.

Hovory H byly a jsou jen jediné a nezamněnitelné, podobně jako Co na to pane Škutino s Janem Werichem a Škutinou. Je na každém jak se k oběma staví, oba byli sví a jedineční, oba měli v mnohém i pravdu a předvídavost. Je škoda, že v jednadvacátém století se takový češi nerodí. Horníček ani Werich nebyli hulváti jako je to v ČR dnes moderní a "světové".

Moc pěkný dokument, opravdu jak píše Šárka - tohle bylo pohlazení... Škoda, že už mezi námi tyhle baviče nemáme....

Teď jsem koukala na dokument

Miroslav Horníček: Humor není žádná sranda.To bylo pohlazení.

Jeho humor jsem měl rád. Třeba: "Náš pes je hlídací pes. Pořád ho musíme hlídat".

Tento jemný, inteligentní humor tady zoufale chybí. To, co se dnes vydává za humor, je obvykle trapná zábava hodná možná tak hospody čtvrté cenové skupiny.

Horníčkův inteligentní humor dnes trochu - no spíš docela dost - chybí.

Nepřekonatelný rétor, humorista a klaun, v tom nejpoetičtějším slova smyslu. Nakažlivý smích, krásná čeština i smutno, viz jeho LP „Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních“. Jeho a Jiřího Sováka Písaři... nikdy nezapomenu!